Mateřídouška obecná

Thymus serpyllum

Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)

Jako první každého napadne – jaký je vlastně rozdíl mezi tymiánem a mateřídouškou? V první řadě je to v kvetení. Tymián začíná kvést na přelomu května až června dle sezóny a mateřídouška o měsíc později. Další rozdíl je v růstu – tymián tvoří 30 – 40 cm vysoké dřevnaté keříčky, mateřídouška je vysoká pouze do 10 cm, protože je to plazivá rostlina. V mnoha publikacích je tymián a mateřídouška spojená dohromady, ale zde jim budeme věnovat pozornost zvlášť. Pokud by vás zajímaly informace také o tymiánu pro srovnání, článek najdete tady.

Mateřídouška

Mateřídouška obecná

Je to vytrvalá bylina. Roste na slunečných stráních, kolem pěšinek, při okrajích lesů a velmi ráda roste na mraveništích a na lukách. Potřebuje mnoho slunce a tepla, a proto se vyskytuje na kamenitých plochách pastvišť, kde půda vyzařuje hodně tepla. Při poledních slunečních žárech se z fialových kvítků šíří aromatická vůně, která vábí hmyz a včely.

Pěstování

Lze ji namnožit přímo z přírody, nasbírejte lodyhy, pokud mají květy tak je odstřihněte a lodyhy zahrňte půdou tak, aby byly velice šikmo, cca pod úhlem 30 – 45 stupňů. Horní třetina vyčnívá nad povrch. Dbejte na zalévání, aby řízky mohly zakořenit a nevyschly. Do druhého roku už krásně obrazí a bude se plazit do šířky a tvořit okrasný polštář. Stejně jako tymián po 3-4 letech „stárne“ a zůstává po ní dřevnatá báze, tak je potřeba ji také obnovovat. Každoročním sestříháváním jí prodloužíme životnost – kromě sběru v létě ji sestříháme i na podzim po odkvětu.

Je možné ji pěstovat i v truhlíku.

Na obrázku je starší porost mateřídoušky, který už je silně zdřevnatělý a má minimální přírůstky.

Stará mateřídouška

Sběr

Mateřídoušku sklízíme při nakvétání za slunečného počasí, nejlépe v poledne. Sbíráme celou nať i s květem.

V kuchyni

Sdrhnuté lístky a květy používáme podobně jako tymián.

Účinky mateřídoušky

Mateřídouška má zázračné účinky na duševní pohodu. Kdo ráno vypije šálek čaje z mateřídoušky místo kávy, pocítí rychle jeho blahodárné účinky – duševní svěžest, příjemný pocit v žaludku, nedostaví se ranní kašel a nastane všeobecný pocit blaha.

Zhotoví-li se polštářek ze sušených rostlinek, mateřídoušky, řebříčku, heřmánku, nasbíraných za slunečného dne, a současně se pije z těchto bylinek čaj, pomáhá to při neuralgii trojklanného nervu.

Mnoho nepokojných a nervózních dětí mělo po koupeli v mateřídouškovém čaji opět zdravý spánek. Ale i dospělí lidé nervově podráždění nebo deprimovaní se po takových koupelích v krátkém čase cítí zdrávi.

Působí na rozpouštění hlenů a podporuje jeho vykašlávání. Při nemocích dýchacích cest je mateřídouška spolu s jitrocelem starým osvědčeným prostředkem.

Čaj z mateřídoušky a jitrocele s citrónem pomáhá při zánětu průdušek, astmatu i při černém kašli. Připraví se čerstvý 4krát až 5krát za den. Tento čaj účinkuje bezpečně i při nebezpečí zápalu plic, tehdy se pije každou hodinu po doušcích.

Dále omezuje bolestivé stahy hladkého svalstva. Při křečích v žaludku a při menstruaci, jakož i při křečích v břiše můžeme mateřídoušku doporučit zevně i vnitřně. Denně se vypijí dva šálky čaje.

Lze připravit i olej z mateřídoušky, ten nachází použití při obrně, mrtvici, roztroušené skleróze, chřadnutí svalů, při revmatismu a podvrtnutí.

Obdivuhodný je sirup z mateřídoušky. Při prochladnutí se užívá před jídlem. Doporučuje se i při epileptických záchvatech.

V knize Marie Treben je uvedeno, že podobné výše uvedené účinky má i tymián.

Uchovávání

Sušení – nasbírané natě sušíme na dobře větraném místě, uchováváme v dobře uzavíratelných nádobách chráněné před sluncem a vlhkostí.

Výroba mateřídouškového oleje –  v poledne nasbírané bylinky naplníme volně do láhve a zalejeme olivovým olejem, který se lisoval za studena – panenský (extra virgin). Olej má být na dva prsty nad bylinkami. Necháme stát 14 dní na slunci nebo v blízkosti kamen.

Bylinný polštářek – sušené bylinky se napěchují do plátěného polštářku, který se zašije.

Sirup – na slunci nasbíranou nať a květy při ukládání do sklenice mírně navlhčíme namočenou rukou. Vrstvy zasypeme přírodním cukrem a silně stlačíme. Celé necháme stát asi tři týdny na slunečném místě. Stonky a květy jsou po scezení prosycené cukrem, proto je propláchneme trochou vody a tu přilijeme do sirupu. Potom tekutinu na slabém ohni odpařujeme, nesmí se však při tom vařit. Sirup nesmí být řídký ani hustý, proto ho necháme jednou či dvakrát na zkoušku vychladnout.

Michaela Maťhová

Specializuje se na pěstování, sběr a využití bylinek a radí dalším lidem, jak je mohou pěstovat na zahradě, balkóně nebo v bytě. Dělí se o zkušenosti jak využít i jejich léčivou sílu k upevnění zdraví.

Je autorkou eBooku DIVOKÉ BYLINKY

také eBooku PĚSTUJEME BYLINKY NA BALKONĚ, V BYTĚ A NA ZAHRADĚ

a eBooku ZBAVTE SE ZÁNĚTŮ DUTIN JEDNOU PROVŽDY

Žije svůj život v souladu s bylinkami, těší se z jejich krásy a vůně. Inspiruje druhé o tom, jak je možné si pomoci ke zlepšení zdraví díky bylinkám.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.