Pampeliška lékařská

Dříve smetanka lékařská

(Taraxacum officinale), (Taraxacum sect. Ruderalila)

Výskyt a popis

Pampeliška má velmi mnoho druhů, které jsou od sebe velice špatně rozlišitelné. Nedávno se však ukázalo, že jméno Taraxacum officinale je zabrané pro označení severských druhů, proto je doporučeno používat pro naše druhy označení „Taraxacum sect. Ruderalia“. Sekce není ještě dostatečně zmapovaná, odhaduje se, že jen v ČR do ní spadá až 250 různých, velmi těžko odlišitelných druhů. Popsáno je jich asi kolem 100.

Pampeliška obsahuje široký komplex účinných látek. Obsahuje hořčiny Taraxin a Taraxasterin, třísloviny, inulín. Dále soli sodíku, draslíku, manganu, síry, kyseliny křemičité a fosforu, vitamíny A, B, značné množství vitamínu C, D. fytosteroly či fruktózu. V květech jsou přítomny flavonoidy, karotenoidy, silice, aj.  Obsah inulínu v kořeni je kolísavý (na podzim až 40%, ale na jaře jen okolo 2 %).  Obsah Taraxinu stoupá v červenci a v srpnu.

Pampeliška lékařská

Léčivé účinky pampelišky

Kořen obsahuje i fytoncidy – ničí bakterie a houby.

Pampeliška má díky hořčinám mnoho skvělých účinků:

  • působí povzbudivě na trávicí orgány 
  • podporuje sekreci trávicích šťáv – žluči a žaludečních kyselin
  • působí močopudně
  • působí příznivě činnost jater a ledvin
  • působí příznivě při cukrovce – díky inulínu

Pampeliška se používá nejčastěji ve formě odvaru. Je součástí celé řady léčivých čajových směsí. Užívá se při špatné funkci žlučníku, při zánětech žlučníku a žlučníkových kamenech, při nedostatečné tvorbě žaludečních kyseliny a trávicích šťáv. 

Dle J. A. Zentricha ji lze také použít

  • při léčbě močových kamenů,
  • napomáhá při cukrovce (snižuje hladinu krevního cukru)
  • při chronické únavě
  • při opuchlých lymfatických žlázách
  • při zvětšení sleziny
  • působí proti degeneraci kostí a chrupavek
  • pomáhá vyvolat menstruaci.
  • při zánětu močových cest, žloutence, horečnatém střevním zánětu nebo zánětu žaludeční sliznice, při zácpě.
  • výborně posiluje celkovou látkovou výměnu organismu
  • snižuje hladinu cholesterolu a triglyceridů v krvi

Příprava odvaru pro vnitřní použití: 2 čajové lžičky usušeného, řezaného smetánkového kořene se zalije šálkem vody, nechá se povařit přibližně 2 minuty, nechá se vyluhovat 10 – 15 minut v uzavřené nádobě a poté se scedí. Připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím. Pije se 2 – 4 krát denně.

Pražené pampeliškové kořeny lze použít jako náhražku kávy stejně jako kořeny čekanky. Rozkvetlé úbory se využívají na přípravu pampeliškového medu.

Marie Treben v knize Zdraví z boží lékárny doporučuje při jarní únavě přímo žvýkat pampeliškové stvoly. Nejdříve je potřeba natrhat květy i se stvoly (se stopkou). Stvoly i s květy umyjeme, po té odstraníme květ a samotné stvoly se pomalu žvýkají.

“Stvol má zpočátku hořkou chuť, má chuť jako list šťěrbáku (endivie). Lidé stále nemocní, kteří cítí únavu a jsou ochablí, měli by absolvovat čtrnáctidenní kůru s čerstvými stvoly pampelišky. Budou překvapeni vynikajícím účinkem.”

Treben uvádí, že je potřeba sníst šest až deset květných stvolů denně. Kromě únavy má tako kúra i blahodárný vliv na játra a snižuje i hladinu cukru v krvi, “cukrovkáři” by měli sníst deset pampeliškových stvolů denně po celý čas, kdy pampeliška kvete.

Sběr a skladování pampelišky lékařské

Pampelišku lékařskou nejdeme na lukách, pastvinách, mezích či v zahradách. Prakticky lze říci, že téměř všude.

Pampeliškový list se sbírá od května do října. Suší se na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Vzhledem k tomu, že list je prostoupen mléčnicemi, tak schne pomaleji. Může se tedy sušit i na slunci. Během sušení se listy musejí několikrát načechrat a obrátit.

Správně usušený pampeliškový list si zachovává svěží zelenou barvu, nesmí být tmavý. Usušené listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě. Chraňte je před světlem a vlhkostí.

Já jsem tedy spíše pro užívání čerstvých listů než sušených. Abych se přesněji vyjádřila, spíše bych ji zařadila jako součást pokrmů ještě spolu s dalšími skvělými bylinkami, které nám doslova rostou pod nosem. O tom, proč jsou bylinky v dnešní době hodnotnější než běžně dostupná zelenina v supermarketech se dočtete tady >>>

Kořen pampelišky se sbírá buď před rozkvětem byliny, což je v březnu nebo v dubnu, nebo na konci vegetačního období v srpnu a v září. Na jaře a na podzim právě obsahuje mnohem více inulínu a Taraxinu. Kořen se musí důkladně omýt a okapat a suší se umělým teplem do teploty 50°C.

Správně usušený pampeliškový kořen poznáme tak, že se láme se s praskotem, je na lomu bílý a bez zápachu a má slabě nahořklou chuť. Nesprávně usušený kořen snadno plesniví a je ohebný. Chraňte  před světlem a vlhkostí. Suché kořeny je nejlépe uchovat v dobře uzavíratelných nádobách.

I v případě kořene, se přikláním ke konzumaci čerstvého kořene. Možná si říkáte, že to určitě není možné, že musí být hořký. Je velmi lahodný a používá se klasicky jako kořenová zelenina. Rozhodně je také vhodné jej zařadit do jídelníčku ze stejných důvodů, jako jsem se výše zmiňovala již o konzumaci listů. Zde najdete zajímavý článek o konzumaci divokých bylinek a pár tipů, jak pampelišku využít v pokrmech >>>

DSCN4133

Michaela Maťhová
Specializuje se na pěstování, sběr a využití bylinek a radí dalším lidem, jak je mohou pěstovat na zahradě, balkóně nebo v bytě. Dělí se o zkušenosti jak využít i jejich léčivou sílu k upevnění zdraví.

Je autorkou eBooku DIVOKÉ BYLINKY

také eBooku PĚSTUJEME BYLINKY NA BALKONĚ, V BYTĚ A NA ZAHRADĚ

a eBooku ZBAVTE SE ZÁNĚTŮ DUTIN JEDNOU PROVŽDY

Žije svůj život v souladu s bylinkami, těší se z jejich krásy a vůně. Inspiruje druhé o tom, jak je možné si pomoci ke zlepšení zdraví díky bylinkám.
Komentáře
  1. Hana Roubalová napsal:

    Děkuji za přínosné rady,dostala jsem pampeliškový sirup,
    byl výborný.Přeji hodně úspěchů a ještě jednou díky za vaše rady,
    poznatky a zkušenosti.Hana

  2. Jaroslav napsal:

    Ďakujem Vám za hodnotné informácie a rady. Jaroslav

  3. Iveta napsal:

    Bezvadné rady , díky

  4. Jaromíra Kouřilová napsal:

    Milá Michaelo, velmi ráda čtu Vaše články o bylinkách. Dýchá z nich opravdové jaro!I já se už na jaro moc těším. Budu zase moci využívat (hlavně do polévek) čerstvé poklady naší zahrady- popenec, žabinec, kopřivu a na ozdobu sedmikrásky. Zdraví Jarka.

  5. Blanka napsal:

    Děkuji za přínosné informace.Blanka.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.