Od září nám příroda nabízí různé jedlé plody, avšak tady zabrousíme na jeřáb obecný „Moravský sladkoplodý“,(Sorbus aucuparia varieta edulis), kterému říkám citrón severu. Obsahuje však mnohem více vitamínu C než citron, například se tím vyznačují i šípky nebo rakytník. Z jeřabin je vynikající velmi jednoduchý kompot, který máme rádi k hlavnímu jídlu, ke kterému byste si dali kyselé okurky. Tak jeřabinový kompot je výborná obměna kyselých okurek. Navíc díky obsahu mnoha prospěšných látek je skvělý proti nachlazení.  Na konci tohoto článku máte k dospozici na kompot recept.

Tento jeřáb byl „objeven“ docela náhodou, počátkem 19. století v okolí obce Ostružná u Šumperka díky pastevcům ovcí, kteří jej ochutnali a zjistili, že tento jeřáb není vůbec hořký. Je to tedy původní plodina zdejšího kraje. Říká se mu také citrón severu. V dnešní době se volně vyskytuje především v Jeseníkách, jinde ho spatříme jen málokdy, může být vysazován okolo silnic.

Jak poznáme tento jeřáb od jeřábu obecného?

Jeřáb obecný ’Moravský sladkoplodý’ versus Jeřáb obecný

• ozubení listu sahá do jeho poloviny až něco málo přes půlku listu (část se špičkou listu), ostatní část listu k řapíku (ke stopce) má hladký okraj
• roste spíše ve tvaru stromu, zvláště ve vyšším věku
• chuť plodů je sladkokyselá, zvláště při vysoké zralosti na podzim

Jeřáb obecný „moravský sladkoplodý“ detail listů

Jeřáb obecný

• listy jsou pilovité po celém obvodu
• roste spíše ve tvaru vyššího keře
• plody mají hořkou nepříjemnou chuť i na podzim

Jeřáb obecný sladkoplodý moravský

Pěstování

Je velmi nenáročný, snáší i kyselejší půdy. Je to velice ozdobná dřevina, kvete bílými složenými květy a na podzim se jeho dělené listy zbarvují do žluta a kontrastují s červenými plody. Plodí na dvouletém až tříletém dřevě. Pokud chceme zajistit dobrou plodnost, vysadíme ho na slunečné místo s hlubší půdou. V dobrých podmínkách dorůstá 10 – 15 metrů výšky.

Nemá rád vápenité půdy, zde se dožívá jen nízkého věku. Neměl by být ani v zamokřeném prostředí, protože pak trpí strupovitostí.

Co se sbírá

Sklízejí se červené plody, čím později, tím jsou sladší. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené i tepelně upravené. Pomáhají proti nachlazení, v zimě zavařené, jako když je najdete. Sklizeň začíná zhruba od poloviny září, pokud se nechají plody přezrát, tak se zcvrkávají. Když přejdou mrazem, hodně změknou. Přemrzlé jsou vhodné na marmelády, vína, likéry, nikoli na sušení nebo na zavařování.

Účinky jeřábu

Jeřabiny jsou bohaté na mnoho prospěšných látek. Plod jeřábu obsahuje hlavně organické kyseliny, cukry, třísloviny, pektiny, karotenoidy, rutin, vitamin C – opět převyšuje svým obsahem i citron. Vysokým obsahem vitamínu C se může chlubit třeba rakytník nebo šípky.

• snižuje krevní tlak
• působí příznivě na štítnou žlázu
• je močopudný a lehce projímavý
• díky rutinu posiluje cévní stěny

Možnosti využití v kuchyni

Jeřabiny mají široké využití. Je možné z nich vyrobit marmeládu, likér, vynikající je jeřabinové víno – které jsem si také vyrobila a opravdu má svěží lahodnou chuť, lehce zaměnitelnou s vínem z révy. Dále je výborný kompot z jeřabin – je skvělý k bramborám místo kyselých okurek, stačí si na brambory vyndat z kompotu jen kuličky bez láku a můžeme hodovat, opravdu to nemá chybu – tady je ten slíbený recept:

Potřebujeme:

• 1 litr vody
• 1 kg cukru
• kousek celé skořice
• opravné jeřabiny bez stopek – množství tak, aby byly potopené v nálevu

Vodu dáme do hrnce, přidáme cukr a skořici a zahříváme, dokud se cukr nerozpustí. Mělo by to přejít varem. Pak se k tomu přidají oprané jeřabiny bez stopek a ještě se to jednou prohřeje tak, aby to přešlo varem. Po té se jeřabiny i s nálevem plní do sklenic – klidně i tak, že napřed vybereme jeřabiny a naplníme sklenice a pak je zalijeme nálevem.

Existují i recepty, kdy můžeme dát i méně cukru – na litr vody 600 gramů cukru. Musí se však kompot ještě zavařit při 90 °c po dobu 15ti minut, aby se nekazil.

Můžete si vybrat variantu, která vám vyhovuje lépe. Já mám odzkoušenou tu první, je jednodušší a navíc v jeřabinách zůstane mnohem více vitamínů, protože se vlastně jen přivedou k varu. Více cukru pak slouží jako konzervant. Je to výborné 🙂