Je to cibulová zelenina, která se řadí k nejstarším kulturním rostlinám. Lidé vděčili za přežití různých epidemií v dobách, kdy ještě nebyly jiné léčivé prostředky. Pochází se Střední Asie z Džungarska. V Číně se česneku říká suan a píše se jen jedinou značkou, což svědčí o jeho značném stáří.
Ve starověkém Egyptě se používal již 3000 let př.n.l. Díky římským legiím se dostal česnek do Británie a postupně i k nám. Díky šlechtitelům a věrným pěstitelům máme kolem dvaceti kvalitních odrůd, které patří mezi světovou špičku. To vše navzdory tomu, že už to před několika lety vypadalo s českým česnekem špatně. Naštěstí si lidé začali uvědomovat, že kvalitní český česnek se s dováženým nedá srovnat! Samozřejmě český česnek má mnohem výraznější chuť a podstatně delší skladovatelnost.
Česnek příjemně zvýrazní chuť mnoha jídel. A to také různými způsoby pro různou chuť.
Celé česnekové stroužky vařené pomalu mají lahodnou ořechovou příchuť.
Nakrájený stroužek je ostřejší, dokonce i po uvaření.
To samé platí i při osmahnutí česneku na oleji – celé stroužky dodají jídlu jemnou příjemnou chuť a nakrájené osmahnuté stroužky zanechají chuť výraznější. Pozor na připálení česneku – nepříjemně zhořkne – nesmí osmahnutí zhnědnout!
Česnek se konzumuje opečený i nakládaný.
Používá se k masům, zelenině, sýrům, do pest, je základem mnoha omáček. Je dobrý s čímkoli pikantním a dobře se kombinuje s většinou bylinek.
Nejzdravější je samozřejmě česnek v syrovém stavu.
Působí proti mnoha chronickým a civilizačním chorobám, jako jsou choroby krevního systému a srdce, působí například proti ateroskleróze (kornatění tepen).
Česnek má protirakovinné účinky, působí také jako přírodní antibiotikum.
Podrobnější popis vlivu česneku na naše zdraví zmiňuji v článku, ve kterém je i návod na kouzelný elixír zdraví – klikněte ZDE
Pro pěstování je k dispozici česnek jarní a česnek ozimý. Pěstitelsky se však rozlišují 3 typy česneku:
Paličáky
širokolisté – typ U, bílé zimní česneky, vysazované opět na podzim, nevytvářejí květní stvol, je to výnosově nejlepší skupina odrůd, skladovatelnost je lepší jak u paličáků
úzkolisté – typ A, bílé jarní česneky vysazované zpravidla brzy na jaře, výnosově průměrné, skladovatelnost mají však nejlepší.
Nejjistější pěstování je pomocí uznané sadby přímo od pěstitele. Kvalitní sadbu bohužel nekoupíte v klasickém obchodě, ani u prodejců u silnice! Často je tam zákazník klamán a je mu nabízen česnek španělský, který je vydáván za český česnek. Sadba musí splňovat kvalitativní normy a pěstováním česneku z pochybného zdroje si můžete zavléci i nepěkné škůdce a choroby, kterých se pak budete jen těžko zbavovat. K nejobávanějším patří:
Háďátko zhoubné – přenáší se právě nekvalitní sadbou a zamořuje půdu, ve které se pak obtížně dají pěstovat další cibuloviny, brambory, nebo doknce i jahody.
Sklerociová hniloba – napadá hlavně cibuli kuchyňskou, ale vyskytuje se bohužel i na česneku. Stroužky podléhají suché hnilobě, hnědnou a vysychají. Kde se tato choroba vyskytla, není možné na tomto stanovišti pěstovat česnek osm let. Toto přímo uvádí Biggs M. v knize Zelenina, velká kniha zeleninových druhů.
Nestihli jste vysázet česnek na podzim? Klidně můžete na jaře! Co nejdříve v březnu! Může se stát, že vyroste jen větší koule místo dělených cibulí. Sklizeň se provádí později, ale výnos by měl být uspokojivý. Materiál však z tohoto pěstování není vhodný jako sadba.
Toto pěstování je možné jen u kvetoucích odrůd – paličáků. V květenství česneku se totiž místo semen tvoří pacibulky, které je možné sázet na podzim a do dalšího roku z nich vyrostou jednodílné kulaté cibulky, které lze použít už jako sadbu. Z větších pacibulek mohou vyrůst i dělené cibule se stroužky, ale jsou menší. Pěstováním z pacibulek dochází k ozdravění sadby, hlavně co se týká chorob, protože pacibulky rostou nad zemí.
Květenství česneku paličáku
pacibulky v květu česneku po odstranění blanitého toulce
Porost z pacibulek česneku
česnek vypěstovaný z pacibulek
Porost česneku z pacibulek, na dalším obrázku držím v dlani kulovitý česnek vypěstovaný z pacibulek, který lze použít k sadbě.
Na podzim sázíme co nejpozději, cca v půlce listopadu, pokud počasí dovolí, tak i později. Může se totiž stát, že česnek začne vzcházet ještě na podzim, což je nežádoucí. Stroužky sázíme alespoň 25 cm od sebe a do hloubky 5 – 7 cm, vždy špičkou nahoru a tam, kde budou kořínky tak tím dolů. Kořínkovou část stroužku poznáme podle malé rovné plošky, která byla původně přisednutá k palici. Pokud se vám „podaří“ náhodou stroužek při manimulaci vysvléci ze slupky, nevadí to. Stroužky k sadbě vybíráme nepoškozené a velké.
Na jaře zase sázíme co nejdříve, jakmile je možné po povolení mrazů začít hrabat v hlíně. Ideální doba je začátek března.
Pokud se rozhodnete pěstovat česnek, který bude mít květní stvoly viz obrázek vpravo nahoře. Musí se vylamovat, aby se nesnižoval výnos česneku. Vylamují se ještě mladé a dají se skvěle využít do jídla. Jsou výborné orestované nebo podušené společně s kořenovou zeleninou.