Škůdci a choroby bylinek, zeleniny a okrasných rostlin aneb jak je řešit ekologicky

Bylinky většinou netrpí napadením škůdců nebo chorob, ale někdy nás může překvapit například molice na bazalce, malý černý skákající brouček na lichořeřišnici, který zlikviduje květy a po té i listy – to je dřepčík. Nebo malé černé mušky létající z květináčů, ve kterých rostlinky vadnou – je to z důvodu napadení těch mušek – smutnic.

Na některé škůdce a choroby zase bylinky působí skvěle jako odpuzovač nebo dokonce i likvidátor. No a v neposlední řadě jsou nám nápomocni také hmyzí predátoři, kteří škůdce požírají.

V tomto rozsáhlejším článku si povíme, jak působí bylinky na různé škůdce i choroby a jak můžeme pomoci bydlet hmyzím predátorům na naší zahradě.

Začneme tedy popořadě a první jsou na řadě bylinky:

Máta peprná

Díky intenzivní vůni působí máta proti mšicím, veškerou zeleninu chrání i před dřepčíky – hlavně tu lichořeřišnici, a dále proti mravencům. Blahodárně působí i na ovocné stromy, zejména jabloně, hrušně a broskvoně. Takže vysaďte si mátu v blízkosti rostlin, které trpí napadením mšicemi. Výluh z máty funguje jako přírodní odpuzovač proti mšicím i dřepčíkům.

Jen chci podotknout, že máta se hodně rozšiřuje kořenovými výběžky, počítejte s tím, že pokud bude mít dostatek vláhy, bude rok co rok věší – bude zabírat více a více místa.

Bazalka pravá

Bazalka  si skvěle rozumí s rajčaty a pomáhá je chránit před plísněmi. Na každé dvě sazenice rajčat zasaďte jednu bazalku. Podobně příznivě působí také na cukety a okurky. Tato velmi chutná a aromatická bylina také významně zlepšuje růst i chuť plodů zmíněných zelenin.

Pažitka pobřežní

pazitka_trsy

Je vhodná na pěstování s mrkví, s cibulí, košťálovinami, salátem, okurkami a celerem. Pokud bude lemovat záhony, zamezí napadení padlím. Kromě toho chrání jahodníky před plísní šedou. Pažitka chrání také růže před černou skvrnitostí.

Heřmánek pravý

Aromatická bylinka se hodí na lemování zeleninových záhonů, působí příznivě hlavně na cibuli, pórek, fazole, hrách, salát, mangold, červenou řepu, špenát a celer.

Je také jeden z lapačů mšic – mšice ho rády napadají a tak dají přednost před jinou zeleninou a raději napadnou heřmánek. Podobným “lapačem” mšic je také kopretina řimbaba.

Skvělý je výluh z heřmánku proti padání klíčních rostlin, také podporuje klíčení rostlin. Společně ještě s dalšími bylinami si vytvoříte přípravek proti houbovým chorobám – návody najdete v e-manuálu ŠKŮDCI A CHOROBY BYLINEK (a nejen bylinek)

Lichořeřišnice větší

Odpuzuje mšice, housenky, slimáky, mravence a myši. Tam, kde roste, rychleji vyhyne pýr. Je to skvělá sousedka brambor, dýní, cuket, kedluben, zelí či brokolice. Pokud ji zasadíte do skleníku, pomůže odpuzovat molice i mšice. Postřik z listů odhání od zeleniny škodlivý hmyz. Jdou na ni hodně dřepčíci, tak k ní vysaďte třeba tu mátu, která je odhání.

Šalvěj lékařská

Šalvěj je prý všelék

Výrazné šalvějové aroma chrání především košťáloviny před běláskem zelným a před slimáky.

Tymián obecný

Jako obruba květinového nebo zeleninového záhonu tymián udělá krásnou parádu a zároveň odradí slimáky, mšice i dřepčíky. Nejlépe si rozumí s květákem, zelím, kapustou a listovými saláty.

Aksamitník – afrikán

Odpuzuje molici skleníkovou od rajčat, bazalky, hubí háďátka i řadu dalších škůdců, a navíc i brzdí růst plevelů – díky svým kořenovým výměškům. Bohužel ale chutná slimákům.

Proč je dobré používat eko-přípravky?

Nejlépe eko-přípravky doma vyrobené z výluhu bylin – nejen z těch, co jsme si tu vyjmenovali, ale i další divoké byliny dokáží skvěle působit proti nezvaným hostům na našich výpěstcích.

Samozřejmě tyto eko-přípravky využijeme proto, abychom měli jistotu, že můžeme bylinky či zeleninu bezstarostí konzumovat. Další věc je ta, že chemickými přípravky bychom si mohli zlikvidovat i hmyzí predátory, kteří pomáhají naše výpěstky chránit tím, že škůdce konzumují. Pak by mohlo dojít k tomu, že v další vlně napadení by byla invaze nezvaných hostů ještě silnější.

Jako první nás napadne slunéčko sedmitečné

Slunéčka se mšicemi, merami, roztoči, a řadou dalších škůdců. Larva slunéčka spořádá za 14 dní 270 mšic, dospělec pak denně až 60 mšic. Slunéček je několik druhů a každý má v oblibě jiné škůdce – hubí i svilušky, štítenky, červce…  Potřebují však úkryty k přezimování – starou trávu, křoviny, ve škvírách ve dřevě. Připravit jim lze i dřevěné krabičky se vstupní štěrbinou, vystlané mechem.

Domek, úkryt pro slunéčka

Takto můžeme vyrobit speciální přezimovací domečky pro slunéčka:

  • Jsou to jednoduché dřevěné krabičky vyplněné senem či mechem, na jejichž spodním konci zůstane škvíra nejvýše centimetr vysoká. Tímto otvorem prolézají.
  • Umístíme je pod stromy a na další vhodná, klidná místa.

Pestřenky

Dalšími zdatnými pomocníky z říše hmyzu jsou pestřenky napodobující vosy. Pestřenky vypadají jako takový “vrtulník” stojící v letu na místě. Od vosy je poznáte podle velkých očí, skoro nebzučí a dokáží právě stát ve vzduchu na místě. Jejich larvy dokáží ve velkém požírat mšice.

Pomáhají také střevlíci, krajníci, drabčíci, páteříčci, dravé ploštice, pavouci.

Věčně hladové larvy zlatooček

dospělá zlatoočka obecná

Naším nejrozšířenějším druhem je zlatoočka obecná. Samičky kladou vajíčka přímo do kolonie mšic. Vylíhnuté larvy jsou velmi nenasytné. Během larválního stadia, které se pohybuje mezi 8 a 22 dny,
larva zahubí až 150–600 mšic.

Kromě mšic má taková larva zlatoočky v oblibě housenky, larvy much, červce, svilušky a další drobné škůdce. Zajímavostí je, že svoji kořist nekonzumuje přímo, ale kusadly do ní vpustí trávicí šťávy a pak ji vysaje. Larvy některých druhů zlatoočky si na své tělo vysáté mšice lepí jako ochranu před vysušením sluncem.

Dospělé zlatoočky rády využívají domeček pro hmyz jako úkryt v deštivých dnech a jako zimoviště. Univerzitní výzkumný ústav v Severní Karolíně zařadil larvy zlatoočky mezi 5 nejprospěšnějších predátorů z říše hmyzu.

Máte strach ze škvorů?

Škvoři jsou v zahradě vítanými pomocníky. To, že nám mohou vlézt do ucha, je jen pověra. Mají rádi stinná a vlhčí místa, často pod kameny, nahrabaným listím nebo pod položeným dřevěným pařezem. Živí se hlavně odumřelými částmi rostlin a požere i mnoho menšího hmyzu, často mšice.

Je skvělé jim třeba v ovocném sadě nebo na ovocných stromech pověsit třeba malé hliněné květináčky dnem vzhůru vycpané navlhlou slámou nebo senem. Zajístíme květináček tak, aby seno nevypadávalo – nějakou síťovinou s většími oky, aby škvor mohl prolézt. To bude sloužit jako jejich úkryt.

Domečky pro hmyz

Už jsme si pověděli, jaké úkryty nachystat pro slunéčka a pro škvory. No a jeden z nezajímavějších a nejatraktivnějších domečků jsou ty pro včely samotářky. Je to domeček, který může být i hotovým hmyzím hotelem. Bude ho obývat více druhů hmyzu. V nejnižších patrech se záhy ubytují například škvoři, berušky, zlatoočky a v nejvyšších patrech včely samotářky. Mají rády dutinky o průměru 3-10 mm hluboké až 10 cm.

Včelky samotářky jsou neútočné včelky, které jsou skvělými opylovači a navíc je to skvělý nápad jak zaměstnat a zabavit děti. Rádi hmyz pozorují při své práci.

Jak hmyzí domeček vyrobit?

Tvůrčím nápadům a fantazii se v tomto případě meze nekladou. Na hmyzích domečcích je sympatické, že pro jejich realizaci toho moc nepotřebujeme. Stačí provázky, drátky, stébla rákosu, suchá tráva, šišky, nalámané klacíky, stará dutá cihla, ztrouchnivělý kmen stromu či prázdné makovice. Na vrtání děr do dřeva postačí běžná vrtačka.

Otvory do dřeva navrtáváme ve směru vláken. Při navrtání v kolmém směru vznikají na vláknech ostré hrany směřující do otvoru, na nichž si včely mohou poškodit křídla.

Důležité je vědět, že zadní části takového hotýlku by měly být vždy kryty například pletivem. Jinak hrozí, že se váš domeček pro hmyz stane „krmítkem“ pro ptáky.

Příbytky pro hmyz vyvěšujeme nejlépe na jižních stěnách tak, aby byly chráněny proti dešti a větru. Otvory nečistíme – některé druhy se vyvíjejí přes celý rok.

Velmi užitečné jsou i žáby, obzvláště ropuchy, dále ještěrky, ježci, ptáci. Pomáhají s likvidací spousty škodlivého hmyzu a dokonce i malých slimáků. Ještěrky i ježci spořádají slimáčí vajíčka. Přilákáme je pestrou zahradou s úkryty – stačí i skalka s hodně nahusto skládanými kameny, jezírko, ptáky přilákáme hnízdními budkami – v době krmení mladých je jejich spotřeba hmyzu neuvěřitelná. V zimě jim můžeme na oplátku přilepšit na krmítku.

Návody na “nezvané” hosty jak je vyřešit ekologickou cestou.

Nemusíte se pak obávat své výpěstky konzumovat, protože tyto po domácku eko-přípravky jsou bezpečné pro vás i jiné obyvatele vaší zahrady.

eBook ŠKŮDCI A CHOROBY BYLINEK >>>

Michaela Maťhová
Specializuje se na pěstování, sběr a využití bylinek a radí dalším lidem, jak je mohou pěstovat na zahradě, balkóně nebo v bytě. Dělí se o zkušenosti jak využít i jejich léčivou sílu k upevnění zdraví.

Je autorkou eBooku DIVOKÉ BYLINKY

také eBooku PĚSTUJEME BYLINKY NA BALKONĚ A V BYTĚ

a eBooku ZBAVTE SE ZÁNĚTŮ DUTIN JEDNOU PROVŽDY

Žije svůj život v souladu s bylinkami, těší se z jejich krásy a vůně. Inspiruje druhé o tom, jak je možné si pomoci ke zlepšení zdraví díky bylinkám.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů