Zaměříme se na čtyři hlavní plody, které jsou v září aktuální. Ukrývají v sobě mnoho látek, které budeme potřebovat v zimním období. Doslova nás připravují na zimu, lákají svými barvami, abychom si je sebrali. Kterým plodům se v tomto článku budeme věnovat?
Hlohu obecnému, Trnce obecné, Šípku a Jeřábu ptačímu.
Je to plod, který má podobné účinky jako květ hlohu, ovšem má trochu slabší účinky než květy. Pokud jsme si nestihli hloh nasbírat v podobě květu, můžeme nasbírat plody. Hloh nám velmi pomáhá posilovat krevní oběh, prokrvení. Díky němu nebudeme tak zimomřiví.
Plody šípku se začínají červenat, pokud si jej chceme nasušit, doporučuji jej sbírat ještě tvrdý. Pokud změkne, většinou je to po prvních mrazících, tak už se suší špatně, většinou zčerná a hořkne. Ale lze z takových změklých šípků udělat šípkovou omáčku nebo marmeládu.
Jak je to s vitamíny a především s vitamínem C? Jak šípek připravovat, aby se vitamín C nezničil?
Je to tak, že rostliny, které obsahují vitamín C, obsahují také další látky, jako jsou flavonoidy. Tyto látky pak chrání tento vitamín C – stabilizují jej v případě tepelné přípravy šípku.
Pokud máme izolovaný vitamín C ve formě tabletek – jakožto kyselinu askorbovou, tak vařením ji téměř zničíme. Ovšem pokud je v přítomnosti dalších látek, které šípek obsahuje, zůstává stabilnější i po převaření.
Mám vychytávku, jak připravit lahodný šípkový čaj se zachováním co nejvíce vitamínů! Nadrtíme si 40 sušených šípků a ponoříme do 1/2 litru vlažné vody. Důkladně zamícháme. Necháme macerovat 24 hodin a pak vše pomalu ohřejeme téměř na bod varu. Pak zcedíme a pijeme, můžeme přidat i trochu medu.
Plody trnek jsou bohatým zdrojem vitaminu C, vitamínů skupiny B, obsahují nezanedbatelné množství vápníku, draslíku a hořčíku, organické kyseliny, rostlinná barviva, pektin a také glykosid amygdalin. Dají se jíst i syrové, ale v malém množství. Jsou docela trpké, tak se jich moc na syrovo sníst ani nedá.
Z trnek si můžete udělat trnkové víno, likér – ten je opravdu výborný. Pak si můžeme udělat trnky naložené v soli – v zimě je jen tak občas zobnout, abychom si udrželi odolnost, můžeme si dát takto naložené i na talíř – pár kuliček třeba k obědu – k rizotu, nebo nějakému masovému či zeleninovému jídlu.
Vůbec skvělá věc jsou trnky naložené jako olivy!
Konkrétní recepty najdete v kurzu KOŘENY A PLODY PODZIMU. Tam vás naučím poznávat a sbírat plody, kořeny, využívat je na maximum pro posílení zdraví, kosmetické účely nebo jen tak jako zajímavou chuťovku. Detailní náplň kurzu si přečtěte TADY >>>
Velmi často nacházíme ve svém okolí ten klasický jeřáb ptačí, který je kyselý a hodně trpký. Můžeme však narazit i na odrůdu „Moravský sladkoplodý“. To je jeřáb, který byl objeven na Severní Moravě, ale dnes se i uměle vysazuje. Jeho plody jsou trochu větší, kyselé a nejsou skoro vůbec trpké.
Ovšem léčebné účinky mají oba jeřáby stejné. Jen ten hořký pouze nedoporučuji k přípravě kompotů, marmelád – prostě byste si jednoduše nepochutnali. Oba druhy jeřábu však doporučuji nejdříve tepelně opracovat nebo usušit. Větší množství snězené za syrova může způsobit zažívací potíže, pocit na zvracení. Pár kuliček za syrova je ale super.
Sklizeň plodů začíná zhruba od poloviny září, pokud se nechají plody přezrát, tak se zcvrkávají, mohou bohužel i černat. Když přejdou mrazem, hodně změknou. Přemrzlé jsou vhodné na marmelády, vína, likéry, nikoli na sušení nebo na zavařování. Já raději sbírám plody během září je to jistější
Jeřabiny jsou bohaté na mnoho prospěšných látek. Plod jeřábu obsahuje hlavně organické kyseliny, cukry, třísloviny, pektiny, karotenoidy, rutin, vitamin C – převyšuje svým obsahem i citron. Navíc díky obsahu mnoha prospěšných látek je skvělý proti nachlazení.
Jeřabiny můžeme naložit do tinktury, usušit a přidat do čajových směsí, možná by i z těch hořkých mohl být dobrý likér a víno. Sladkoplodý můžeme ještě připravit jako kompot nebo marmeládu. Na kompot mám jednoduchý a šetrný recept, kdy se tepelně opracuje jen krátkodobě, je výborný pak třeba na brambory místo kyselé okurky. Krátkým tepelným opracováním se zachová většina prospěšných látek.
Rádi byste se ponořili hlouběji do tajů těchto plodů a podzimních kořenů? Rádi byste využili jejich sílu? Například mast z kostivalu, nebo kaštanový gel proti křečovým žilám, nebo tinktura z hložinek, nebo jeřabinový kompot, trnkový likér, šípkovou omáčku?
V kurzu KOŘENY A PLODY PODZIMU vás toto naučím. Hlavně také budete mít informace o účincích jednotlivých plodů a kořenů a rad, jak je využít pro posílení zdraví. A to v zimě budeme potřebovat. Více info o kurzu TADY >>>