Jak snížit cholesterol, aneb pomůžou bylinky na cholesterol?

V tomto článku vám odhalím dosud zjištěné skutečnosti o tom, co způsobuje kornatění cév (aterosklerózu) – tedy usazování cholesterolu v cévách. Dále si popíšeme, jak cholesterol funguje v těle a že samotný cholesterol údajně není tou hlavní prvotní příčinou aterosklerózy. To, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu v těle má určitý důvod – tělo totiž dokáže cholesterol odbourávat a to, že se cévy zanášejí není tím, že ho máme hodně v krvi, ale tím, že máme ty cévy poškozené…

Určitě vás hned napadne námitka, že je to přece ten cholesterol, co poškozuje cévy ne? Ano, ale to už je druhotný proces. Ta původní příčina je jinde.

Postupně si rozebereme v článku funkci cholesterolu a příčiny zvýšené hladiny, rozdíly mezi „hodným a zlým“ cholesterolem a co můžeme dělat pro to, abychom zanášením cév cholesterolem předešli.

Nejsem v tomto ohledu odborník, ale vzhledem k četnosti dotazů od vás jsem se začala intenzivněji zajímat o tom, jak to s tím cholesterolem je a sama jsem chtěla pochopit tuto problematiku. Tímto článkem vám chci přiblížit co nejvíce srozumitelně toto téma tak, aby bylo pochopitelné i pro laika. Čerpala jsem tedy z mnoha zdrojů, které uvádím na konci článku.

POKUD SE VÁM NECHCE ČÍST, PUSŤTE SI VIDEO – JE TO ČLÁNEK PŘEVEDENÝ DO MLUVENÉHO SLOVA

Co je to cholesterol a jak funguje v našem těle?

Cholesterol je ve skutečnosti přirozeně se vyskytujícím tukem, který ke zdraví potřebujeme. Je to důležitá součást buněčných membrán, je prekurzorem mužských i ženských pohlavních hormonů, podílí se na tvorbě žlučových kyselin, které potřebujeme k trávení tuků a pomáhá také k vytváření vitamínu D. Podporuje také správnou funkci mozku.

Cholesterol vzniká v játrech – játra produkují cholesterol vždy v takovém množství, které je nezbytné pro okamžité splnění všech funkcí v organismu.

Příčiny zvýšeného cholesterolu a proč se usazuje v cévách?

Jak je psáno výše, játra produkují jen takové množství potřebného cholesterolu, který je nezbytný ke splnění všech funkcí v organismu. Proč tedy bývá vysoký? Co to zapříčiňuje?

Funkce cholesterolu je taková, že má také za úkol „opravovat“ poškozené cévy – tedy jakmile máme poškozené cévní stěny, vzniká zánět. Co poškozuje cévy se dozvíte později.

Játra tedy vyrábí další cholesterol, který „zalepí“ a tím opraví poškozené žilní stěny. Čím více poškozená žilní stěna, tím více se cholesterolem upravuje až dojde třeba i k celkovému ucpání a tak dochází k problému, pokud žíla vede k srdci nebo mozku či jinému důležitému orgánu v těle a dochází k mrtvici, infarktu. Dokonce to způsobuje také špatnou průchodnost krve v cévách dolních končetin a vznikají tak i bércové vředy.

Vysoký cholesterol má tedy spojitost i s onemocněním diabetes 2. typu. Při diabetu 2. typu se tvoří více inzulínu, protože tělní buňky jsou na inzulín do určité míry rezistentní. No a zvýšená hladina inzulínu podporuje tvorbu cholesterolu v játrech a bludný kruh se uzavírá.

Z toho plyne, že více než konzumace tuků je zvláště nebezpečná dlouhodobá konzumace cukrů – hlavně těch jednoduchých. Vámi konzumovaný nadbytečný cukr, který se nespotřebuje jako energie, se ukládá v podobě tuku a přítomná zvýšená hladina inzulínu způsobí vyšší produkci cholesterolu.

Stres je další příčinou zvýšeného cholesterolu – protože při stresu se tvoří v nadledvinkách hormon kortizol – aby se mohl vytvořit, je potřeba zvýšené hladiny cholesterolu. Takže pozor na dlouhodobý stres. Ovšem pokud máte zdravé cévy, cholesterol se vytvoří pouze na tvorbu hormonů a v cévách se již neukládá. A to nás vrací kam? Opět k poškozeným cévám.

Tady se začínáme dostávat k jádru pudla. Cévy jsou často poškozovány zánětlivými procesy v těle. Zánětlivé procesy způsobuje opět zmiňovaná přemíra konzumace jednoduchých cukrů a průmyslově upravených rostlinných olejů.

Jaká je ta správná hladina cholesterolu a stanovování LDL a HDL cholesterolu?

Celková hodnota cholesterolu v krvi by měla být na hodnotě 5 – 6 mmol/l. Cholesterol je vlastně tuk a ten není rozpustný ve vodě – v krvi je tedy transportován přenašeči takzvanými Lipoproteiny. Cholesterol se však dělí na hodný – HDL a špatný LDL.

High-density lipoprotein (HDL), často označovaný jako dobrý cholesterol, je cholesterol, který je odváděn z cév a snižuje riziko vzniku srdečně cévních nemocí.

Low-density lipoprotein (LDL), nazývaný zlý cholesterol, je podle tradiční medicíny cholesterol, který se usazuje a ucpává cévy (je příčinou aterosklerózy – ucpávání cév cholesterolem).

Jenže ten zlý LDL není také úplně tak škodlivý pokud se jeho částice vyskytují ve větší velikosti a menším počtu. Pouze tak zvané menší LDL částice snadno procházejí cévami a usazují se v jejich stěnách. Pokud se LDL poškodí oxidací, může poškodit výstelku tepny a vznikne zánětlivý proces. No a kde je poškození, dochází k nánosu.

Je to pak bludný kruh, oxidace je způsobena nedostatečným množství antioxidantů. Volné radikály v těle způsobují chřadnutí cévních stěn. Antioxidanty se právě na volné radikály navážou, aby už nezpůsobovaly v těle další škody. Co jsou to antioxidanty a jak je dostaneme do těla se dozvíte níže. Stejně tak si vysvětlíme, kde se berou ty volné radikály.

Zoxidovaný cholesterol také často jíme v podobě smažených jídel – je to tak zvaný Oxycholesterol a vzniká při tepelné úpravě mléka, vajec a masa zvláště při smažení či grilování.

Tuk za vysokých teplot reaguje s kyslíkem a tvoří oxidovanou formu cholesterolu, která extrémně zvyšuje hladinu krevního cholesterolu a navíc podporuje aterosklerózu více než neoxidovaná forma cholesterolu.

„Pokud všechno funguje tak, jak má, LDL přichází a ukládá svůj cholesterol na místa, kde je potřeba, zatímco HDL přichází a sbírá přebytečný cholesterol, obíhá s ním a vrací ho zpět do jater. Pokud se však do toho vloží právě ty volné radikály, LDL cholesterol v krvi oxiduje a za těchto podmínek se ukládá v buňkách a již už v tomto stavu nemůže hrát smysluplnou roli.

Jednodušeji řečeno volné radikály totiž likvidují pojivé látky jako jsou kolagen a elastin, které potřebujeme k opravě poškozených cévních stěn. Když tyto látky naše tělo nedostane, hledá náhradní řešení, a tak to začne plátovat cholesterolem. Cholesterol tedy zabrání nějakému závažnému krvácení, ale pokud cévy chřadnou dále, začne se více a více hromadit čímž snižuje jejich průchodnost.

Usazování cholesterolu na cévní stěně je tedy projevem nedostatečné antioxidační kapacity organismu.

Co jsou to ty volné radikály a antioxidanty

Volné radikály

Složky buněčné membrány se částečně skládají z molekul tuků, které díky své chemické struktuře snadno oxidují a to způsobuje zánětlivé procesy, pokud není v těle dostatek antioxidanů na které by se volné radikály navázaly.

Volné radikály vznikají běžně v těle v průběhu metabolických procesů. Ty však většinou tělo dokáže zpracovat. Oxidanty a volné radikály ale mohou také do těla vstupovat z vnějších zdrojů, např. díky škodlivinám z prostředí (výfukové plyny, ionizační záření, silné sluneční záření, intoxikace jedy a léky atd.), ale i v případě oslabení našeho imunitního systému, pokud pravidelně konzumujeme ve velkém množství alkohol, pokud opakovaně používáme ke smažení stejný olej nebo tuk nebo při přepálení tuků.

Stejná věc se přihodí, pokud kouříme, často praktikujeme velmi vyčerpávající sportovní činnost nebo těžkou fyzickou práci, pokud v našem těle probíhají zánětlivé procesy nebo když konzumujeme chemicky znečištěnou potravu.

V lidském organismu mají volné radikály také pozitivní účinky. Například buňky imunitního systému využívají volné radikály k zabíjení bakterií, které mohou lidské tělo napadnout. Pokud však při nepříznivých vnějších i vnitřních vlivech, kdy se počet volných radikálů zvyšuje, jejich počet překročí počet antioxidantů, vzniká nerovnováha, oxidační stres.

Oxidace v těle je také hlavní příčinou stárnutí!

Antioxidanty

Jsou to zázračné zbraně proti volným radikálům. Je jich mnoho, ale uvedeme si ty nejhlavnější:
• Vitamin C – je významný z pohledu imunitní obrany  a chemických procesů na molekulární úrovni.
• Vitamin E – hraje důležitou roli v ochraně buněčných stěn, zabraňuje oxidaci tuků.
• Betakaroten – neutralizuje volné radikály, které vyrábí tělo nebo které do něj vstupují z vnějších zdrojů. V kůži potlačuje vysoce aktivní molekuly kyslíku, které vznikají účinkem ultrafialového záření.
• Coenzym Q10 – společně s vitaminem E, betakarotenem a selenem vzájemně posilují své účinky a účinněji bojují proti poškození buněk volnými radikály.
• Selen – důležitý antioxidant, který také ovlivňuje kvalitu nehtů, zrání a pohyblivost spermií a činnost štítné žlázy. Studie WHO, do které se zapojilo 27 zemí, prokázala, že pacienti s rakovinou trpí téměř vždy nedostatkem selenu.

Další důležitou látkou je lecitin – je to látka, která snižuje obsah cholesterolu a je velmi důležitá pro náš organismus. Díky této látce probíhá metabolizace mnoha živin a vitamínů.

Kde lecitin najdeme?

Zřejmě největší přírodní zásobárnou lecitinu jsou vaječné žloutky, játra a sójové boby. Najdete ho také v arašídech, olejnatých semenech rostlin (zvláště slunečnice), kvalitních za studena lisovaných rostlinných olejích, v ořechách, ovesných klíčcích, ovesné kaši, v mléčných výrobkcích, v čočce, květáku, zelí nebo kapustě.

Každý z nás by měl dbát na to, aby do své stravy zařadil potraviny bohaté na antioxidanty, zvláště pokud je ve vyšší míře vystaven negativním vlivům zmíněným výše.

Mezi potraviny bohaté na antioxidanty se řadí například:

Ovoce (zejména třešně, červené hrozny, jablka, švestky, granátová jablka a lesní plody – borůvky, ostružiny, brusinky, jahody, maliny)

Zelenina (artyčoky, rajčata, mrkev, brokolice, česnek), byliny (rozmarýn, máta, oregano, kopr), rostlinné oleje (především panenský olivový olej),

celozrnné výrobky, ořechy, luštěniny, houby (hlíva ústřičná, shiitake), ale také goji (kustovnice čínská), açai bobule, kakaové boby (i kakao a tmavá kvalitní čokoláda), káva, čaj nebo dokonce červené víno.

Červené víno obsahuje antioxidační látku resveratrol, je však třeba upozornit, že pozitivní účinky se dle odborníků projevují pouze při konzumaci určitého množství. Stačí tak 1 – 2 deci denně.

Stopové prvky z většiny druhů ovoce, zeleniny a zejména divokých bylin podporují funkci orgánů, metabolismus buněk a příznivě působí na celý imunitní systém.

Selský rozum nám říká, abychom se stravovali hodně pestře, jen tak můžeme dostatečně pokrýt potřebu živin.

No a když se množí dotazy na to, které bylinky snižují cholesterol, je jasné, že to nejde říct tak jednostranně, že pomohou pouze bylinky – souvislosti se snižováním cholesterolu jsou provázané mnoha faktory.

Pokud se budeme řídit tím, že se budeme stravovat základními potravinami, ne průmyslově zpracovanými, jíst méně jednoduchých cukrů, dostatečně spát, tak můžeme podpořit snížení cholesterolu také pomocí bylinek. Ty celkový proces krásně podpoří.

Zde je návod na čaj pro snížení cholesterolu podle Zentricha a Janči:

• 4 díly nati rozrazilu lékařského
• 2 díly kořene pampelišky i s listy
• 2 díly květu měsíčku zahradního
• 1 díl nati smilu písečného
• 1 díl nati sporýše lékařského

Čaj uděláme do termosky, která má cca 1 litr a pijeme po doušcích celý den.

Přednostně myslíme na očistu jater aby mohla správně fungovat, protože je to rozhodující orgán.

Co způsobují léky na snížení hladiny cholesterolu v krvi (statiny)?

V současné době vznikl v medicíně nový fenomén – „honba za cholesterolem“. Léky na snížení hladiny cholesterolu jsou často podávány téměř každému, kdo má vyšší hladinu celkového cholesterolu jak 4,5mmol/l.

Smutné také je, že málokdy je s pacientem provedena anamnéza, aby si ošetřující lékař zjistil, jestli zvýšená hladina cholesterolu není způsobena třeba tím, že má pacient momentálně velký stres, nebo zvýšených cholesterol přijal z nevhodné stravy.

Často mají vyšší hladinu cholesterolu v krvi lidé, kteří užívají léky poškozující játra anebo lidé po prodělané žloutence či mononukleóze. Na to by se měl brát také zřetel.

Léky na snížení hladiny cholesterolu (statiny) fungují na principu inhibice (potlačení) jaterních enzymů potřebných při tvorbě cholesterolu, ale současně ochuzují organismus o koenzym Q 10 (CoQ10), jehož nedostatek vede k únavnosti, svalové slabosti a bolestem, popř. až srdečnímu infarktu.

Užívání statinů může mít také mnoho nežádoucích vedlejších účinků – je spojováno se zvýšením rizika výskytu polyneuropatie (bolestivé poškození nervů v končetinách s následkem zhoršení pohyblivosti), závratí, poškození kognitivních funkcí včetně ztrát paměti, snížení funkce imunitního systému, deprese a jaterních potíží. Celkově snižují také imunitu.

Statiny neovlivňují velikost LDL částic, přitom právě tato vlastnost rozhoduje o případné škodlivosti LDL cholesterolu. Menší LDL částice se snadno shlukují a jsou příčinou chronické zánětlivosti, zatímco větší LDL částice takto nepůsobí. Velikost LDL částic může být ovlivňována stravou.

Co tedy dělat, jak jíst, abychom tyto procesy eliminovali?

Když to zjednodušeně shrnu, tak největší nepřítel je jednoduchý cukr – to je bílý rafinovaný cukr, bílá mouka. Také smažená jídla by se měla vynechat, není nutné si odpírat čas od času něco smaženého, ale nemělo by to být pravidelné.

Pozor však na fruktózu. Fruktóza se sice nepřenáší do buněk s pomocí inzulinu, což se může zejména z krátkodobého pohledu zdát jako prospěšné, a to zejména  pro diabetiky, ale z dlouhodobého hlediska je vysoce nevýhodné pro všechny. Fruktóza se totiž při nadbytečném příjmu urychleně přeměňuje na nevýhodné tuky a organismus zatěžující metabolity. A pokud je v organismu nedostatek minerálních látek, tak tyto jednoduché cukry podporují vznik tzv. kyselinotvorného prostředí, které je příznivé pro rozvinutí zánětlivé reakce.

Jednoduché cukry téměř nepotřebujeme a přesto jsou všude kolem nás. Tělo si je dokáže samo vyrobit podle potřeby ze složených cukrů – jako jsou celozrné pečivo, luštěniny, obiloviny (pozor, ne pšeničná bílá mouka), vhodná je pohanka, pšenice špalda, ovesné vločky, rýže.

Také je vhodné jíst zdravé tuky. Ke škodlivým tukům patří umělé transmastné kyseliny. Jde o částečně ztužené tuky ve smažených jídlech, brambůrcích, trvanlivém pečivu, sušenkách apod. Vznikají průmyslovou úpravou či zahříváním za vysokých teplot.

Měli bychom jíst přirozené nasycené a nenasycené mastné kyseliny. Podle studií by měly být nasycené mastné kyseliny obsaženy v 1/3 našeho jídelníčku, nenasycené mastné kyseliny pak z 2/3 našeho jídelníčku.

Tuky, které obsahují nasycené mastné kyseliny jsou zpravidla většinou tuhé (pozor, ne ztužené!) a nenasycené mastné kyseliny jsou v tucích tekutého stavu. Některé nenasycené mastné kyseliny si dokonce ani naše tělo nedokáže vyrobit, tak je nutné je doplňovat stravou, ve které se právě vyskytují. Jsou obsažené v olivovém oleji, slunečnicovém oleji (nepřepáleném), v olivách, v lososovitých rybách, treskách i v kaprovi. Vhodné potraviny s tukem jsou klíčky, lněná semena, ořechy, avokádo.

Abychom zabránili tomu, aby tělo opravovalo případné poškozené cévy cholesterolem, musíme dbát na to, abychom měli dostatečné množství kolagenu, ve kterém se vyskytuje mnoho živin, především vitamín C. Není to jen o tomto vitamínu, komplexně je vhodné mít dostatek všech potřebných živin a vitamínů, proto je nezbytně nutné do jídelníčku zařadit hodně zeleniny. Bohužel vysoký cholesterol je také spojován s obezitou.

Závěrem

Vyhýbejte se zpracovaným potravinám, jezte hodně zeleniny, – čerstvé i tepelně upravené, důležité jsou podle mě v dnešní době i divoké bylinky, protože mnoho vitamínů a minerálů v konvenční stravě chybí, je potřeba zařadit do jídelníčku právě ty divoké byliny.

Vyhněte se sladkostem, alkoholu a kouření. Dopracovali jsme se nakonec na klasická tvrzení a otřepané rady, ale věřím, že po předchozím přečtení tohoto článku vám to dává smysl. Z mé zkušenosti – pokud se kvalitně stravujete, méně se i stresujete, nemáte chuť na sladké a nemáte hlad, protože jste zásobeni dostatkem živin.

Ze všeho nejhůř mi tedy vychází ten cukr – způsobuje vysokou glykemii – tedy naráz zvýší během chvilky obsah cukrů v těle a to tělo má co dělat, aby ho zpracovalo, jen si domyslete, co to s tělem časem udělá, když toto musí řešit několikrát za den.

Ebook Divoké bylinky jsem zpracovala pro vás tak, abyste se dobře orientovali, jak rostou bylinky podle měscíců v roce. Neunikne vám, jaké se aktuálně sbírají a máte k dispozici přehledný podrobný kalendář sběru bylin. Dalším bonusem jsou také běžné choroby a rady, jak je možné si bylinkami pomoci.

Zdroje:

• Cholesterol – kde je pravda?
• Vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie)
• Konec vysokému cholesterolu a ucpaným cévám (přírodní léčba)
• https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Omega-3-a-omega-6:-Jako-jin-a-jang__s10010x7813.html
• rozhovor PharmDr. Margit Slimákové s MUDr. Hanou Krejčí
• https://www.serafinbyliny.cz/magazin/vysoky-cholesterol-duvody-mozna-prekvapi-detail-901
• https://www.sibyl.cz/co-vas-trapi/cholesterol-detail-12
• https://zdravi.doktorka.cz/jak-tvori-nanosy-cholesterolu
• Co jsou antioxidanty, proč je potřebujeme a z čeho je získáme?
• Jak vyzrát na cholesterol