(Glycyrrhiza glabra)
Je to teplomilná vytrvalá bylina z Blízkého východu. Dorůstá výšky až 150 cm, využívá se kořen, který má silný oddenek s válcovitými výběžky. Ty jsou vrásčité a hnědé se žlutou dření. Sklízí se cca po 4 letech tento kořen s výběžky. Co způsobuje sladkou chuť lékořice? Jedná se o sůl kyseliny glycyrrhizinové. A právě ta je zodpovědná za typickou sladkou chuť. Glycyrrhizin – látka až 50x sladší než řepný cukr.
První zmínky o lékořici sahají do doby 3000 let před Kristem. V tradiční čínské medicíně zaujímá tato bylina hned druhé místo po ženšenu.
Z kořene lékořice se připravují cukrovinky. Kořen se naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Takto vznikne pendrek.
Lékořice se přidává do některých likérů jako je Fernet, italský likér Galliano nebo Sambuca, řecký Ouzo, turecká Rakije, francouzský Pernod, dále silnějších ochucených piv z belgické a anglické provenience (stout, porter) a některých nealkoholických nápojů.
Dobře se kombinuje se skořicí, hřebíčkem, koriandrem, fenyklem, zázvorem, sečuánským pepřem a badyánem.
Nálev z lékořice – osvěžující nápoj připravený z mletého kořene je proti dráždivému kašli, nebo se může přímo žvýkat kořen.
Látky z lékořice vyvolávají naředění hustého hlenu z dýchacích cest. Proto se používá do sirupů jako doplněk ke zmírnění kašle a na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě.
Kořen lékořice je i mírné projímadlo. Připravte odvar z 5 ml mletého kořene ve 225 ml vody a berte 3x denně.
Látky z lékořice regulují tvorbu žaludečních šťáv a působí proti tvorbě žaludečních a dvanáctníkových vředů. V malých dávkách podporuje lékořice častější močení, ve vyšších dávkách močopudné účinky naopak mizí a močení naopak potlačuje.
Z dalších účinků je známo například působení proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí. podporuje činnost nadledvinek (čímž je vhodná k léčení chronického únavového syndromu, a jiných obtíží ovlivňovaných hladinou hormonu kortizonu, což je hlavní hormon nadledvinek).
Lékořice má velmi regenerující účinky na slinivku. Slinivka je spojována se všemi sliznicemi v lidském organismu. Takže například při potížích se žaludkem, střevy, sliznicí jícnu, dýchacími obtížemi atd., je nutné posílit slinivku a na to je lékořice naprosto geniální!
Tato léčivka přináší úlevu i při menstruačních a klimakterických potížích. Glycirrhizin má estrogenní účinky a je schopen vázat se na estrogenní receptory v organismu. Pokud je v těle naopak zase nadbytek estrogenů, blokuje glycyrrhizin jejich přístup k receptorům a snižuje tak jejich účinek. Má také pozitivní vliv na kostní metabolismus u žen – působí proti osteoporóze (řídnutí kostí).
Tuto bylinku můžeme s úspěchem použít při léčbě každého zánětlivého onemocnění. Lékořice regeneruje posiluje organismus – ne nadarmo se říká „Je to na pendrek“ když se něco nedaří, nebo se někdo cítí špatně. Svými léčebnými účinky působí i při hepatitidě, protože umí potlačit virus, který ji vyvolává. V Japonsku se glycyrrhizin podává nitrožilně u nemocných s hepatitidou B, protože vede ke zlepšení jaterních funkcí a někdy i k vyléčení „žloutenky“.
V zimním období je dobré dvakrát až třikrát týdně si kořenem lékořice osladit čaj. Doporučila bych to i u malých dětí. Je to výborná prevence proti všem respiračním onemocněním. Tímto způsobem dochází průběžně i k odhlenění organismu.
Pro děti používáme následující ředění:
LÉKOŘICOVÁ TINKTURA
Tento přípravek je vhodný na regeneraci slinivky, při poruchách menstruačního cyklu či klimakteriu. Tinkturu užíváme třikrát denně patnáct kapek, pravidelně po dobu osmi týdnů.
Potřebujeme:
Jednu lžíci drceného kořene lékořice přelijeme třemi dcl šedesáti procentního lihu – lze i klasická pálenka. Pak necháme čtrnáct dní na teplém místě louhovat a nezapomeneme denně protřepat. Pak přecedíme, nalijeme do skleněné lahve a uschováváme v temnu. Touto tinkturou si můžeme ošetřovat i kožní neduhy.
Lékořici bychom měli užívat maximálně osm týdnů, potom by měla následovat alespoň dvou měsíční pauza.
S lékořicí i s její tinkturou nebo čajem – jakékoli vnitřní užívání se musí provádět opatrně, rozhodně bychom se neměli předávkovávat. Tolerance lékořice je značně individuální, a na studiích se zdravými dobrovolníky se jako bezpečné ukázaly dávky mezi 100 – 200 mg glycyrrhizinové kyseliny denně. V Evropské unii je za maximální horní limit denního příjmu stanoveno množství 100 mg glycyrrhizinu, což je přibližně 60 – 70 g lékořice.
Vyšší příjem lékořice může způsobit zvyšování hladiny sodíku a vody v organismu a zvýšené ztrátě draslíku. Lékořice při vyšších dávkách zvyšuje krevní tlak, takže se nedoporučuje lidem s vysokým tlakem, nedoporučuje se užívat ani v těhotenství.