Je dnešní konzumace ovoce a zeleniny opravdu tak zdravá? A jak je to s bylinkami?

Neustále se na nás ze všech stran hrnou informace o tom, že ovoce a zelenina jsou jednou z nejdůležitějších potravin. Tušíme, že to bude kvůli tomu, jakou mají výživovou hodnotu – obsah vitamínů, minerálů, vlákniny a dalších mnoho důležitých látek. Co když už to není úplně tak pravda? A co takové bylinky?

Když se řekne slovo bylinky nebo byliny, tak každý má trochu rozdílnou představu o tom, co vlastně přinášejí. Nejčastěji si se slovem bylinky spojujeme to, že mají léčivé účinky, že se z nich mohou připravit bylinkové čaje, sirupy, masti, tinktury, že krásně voní, že mohou posloužit jako koření, že jsou také dekorativní a dělá nám radost třeba i jen jejich krása.

Napadlo vás někdy, že by se také bylinky měly zařadit do jídelníčku denně? Nemyslím tím zrovna používání bylin jako koření k dochucení jídla. Myslím tím zařadit je jako potravinu. Mám na mysli bylinky pěstované nejen doma, na záhonech, nebo v truhlíčku, ale hlavně ty divoké, jako je kopřiva, bršlice, pampeliška, krvavec, ptačinec žabinec, sedmikráska a jiné.

Proč bychom měli bylinky do denního jídelníčku zařadit?

Protože v dnešní době opěvovaná zelenina i ovoce mají bohužel velmi nízký obsah vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek. Vlivem neustálého šlechtění ovoce a zeleniny se klade důraz hlavně na velikost konzumované části rostliny na úkor nutričních látek. Dále se množství prospěšných látek velice snižuje vlivem dovážení potravin z dálek a také vlivem dlouhodobého skladování.

V dnešním uspěchaném světě se ovoce i zelenina sklízejí nedozrálé, uchovávají se v chladicích boxech. Pak se umístí do umělé atmosféry, ve které dozrávají – ovšem jak může dobře dozrát taková utržená plodina a shromažďovat prospěšné látky? Hodně jich těmito procesy naopak ztrácí a dozrálá je jen „na oko“. Ovšem obsah vitamínů, minerálů a jiných důležitých látek je mnohdy sotva třetinová. A o chuti ani nemluvě.

V současnosti chybí každému z nás v dnešní běžné dostupné stravě 50% vitamínů a 60% minerálů!

Ano čtete správně, jen třetina vitamínů zůstává v dnešní zelenině a ovoci, které se kupuje v obchodních řetězcích. Ovoce a zelenina mají přece pověst nejzdravějších potravin právě pro svůj vysoký obsah vitamínů a minerálů. Avšak poté, co byly zveřejněny výsledky srovnávacích studií, má tato pověst značné trhliny.

Vědecké práce, které probíhaly od roku 1985 do roku 2002, přinesly dost nepříjemná překvapení. Odhalily totiž obrovský úbytek vitaminů i minerálů v jednotlivých druzích ovoce a zeleniny, které konzumujeme s přesvědčením, že nám dodávají kompletní zásobu těchto důležitých látek.

Nejvíce se to prokázalo například u rajčat, u nichž se snížil podíl vápníku oproti roku 1985 o neuvěřitelných 78 %, u brokolice to bylo o 73 %. Extrémně nízké hodnoty byly zjištěny také u vitaminu C, kde jeho obsah u jablek poklesl o 60 % a u jahod dokonce o 87 %.

Podle oficiálních zpráv WHO (světová zdravotnická organizace) v současnosti v běžném prostředí chybí každému z nás v běžně dostupné stravě 50% vitamínů a 60% minerálů! Je to také jedna z příčin, proč lidé a hlavně děti stále častěji mají sníženou imunitu a trpí civilizačními chorobami. Hodnoty v tabulce jsou zachyceny do roku 2002. Během let je vidět velký pokles nutričních látek v zelenině rapidně klesá, tak si ani nechci domýšlet, jaké výsledky jsou v současnosti.

Zdroj: Výzkum institutu ve Švýcarsku – Geigy Pharmakonzern 1985, Lebensmittellarbor Karlsruhe 1996, Sanatorium Oberthal 2002.

Další látky, které téměř zcela chybí v ovoci a zelenině pěstované v „ideálním“ prostředí jsou SALVESTROLY. Jsou to ochranné látky, které vznikají v průběhu hojení rostliny. Tyto ochranné látky mají právě zrovna ty rostliny, které se musí přirozeně bránit proti škůdcům, chorobám a povětrnostním vlivům. Rostliny, které jsou chemicky ošetřované, tyto látky téměř nemají. Takže například jablko se zhojeným „stroupkem“ je hodnotnější než jiné, perfektně vypadající. Jenomže takové jablko je v obchodním řetězci „nežádoucí“.

Proč jsou pro nás právě salvestroly tak důležité?

Naše tělo dokáže právě salvestroly transformovat na metabolity, které vyvolají apoptózu – takzvanou programovanou smrt v buňkách, které se vymkly kontrole normálního růstu a dělení – nádorové buňky. To znamená, že tyto látky velice působí proti rakovinnému bujení.

Jak tyto nedostatky vitamínů, minerálů, salvestrolů a dalších prospěšných látek řešit? Jíst vitamínové doplňky? To rozhodně moc nepomůže. Izolované vitamíny, minerály nemají takovou hodnotu jako když je přijímáme v potravě. Navíc bychom museli těch doplňků užívat opravdu hodně a ještě hlídat dávku. Každopádně už bychom nezískali právě třeba v rostlinách ostatní důležité látky, které se navzájem podporují – chovají se synergicky. Látky v bylinkách účinkují právě synergicky, což se u izolovaných chemických látek děje velmi těžko. To je také důvod, proč například mnohé izolované látky nemají takový léčivý účinek, oproti tomu, když se konzumují přímo z rostlin.

Takže konzumace domácí zeleniny, ovoce a bylin je zcela na místě. I když jsou dnes k dostání semena již prošlechtěných odrůd, tak pěstované na zahrádce a konzumované za čerstva však mají mnohem lepší výživovou hodnotu, než ty ze supermarketů. Ne každý si však může pěstovat na zahradě vlastní bylinky, ovoce a zeleninu nebo shánět neustále čerstvé potraviny od farmářů.

Co dělat, když nemáme dost velkou zahradu?

Nejjednodušší a opravdu velice efektivní způsob, jak zajistit přísun důležitých vitamínů, minerálů, salvestrolů a dalších látek je konzumace divokých rostlin. Divoké bylinky se musí protlouct svým růstem samy bez pomoci, musí tedy být odolnější, obsahují též cenné éterické oleje prospěšné pro člověka a také obsahují již zmíněné salvestroly. Stačí si na divoké bylinky zajít do přírody. Můžeme je skladovat i v lednici 4-5 dní pro přímou konzumaci.

I když my máme zahradu, kde si pěstujeme svoje bylinky, ovoce a zeleninu, tak také ty divoké využíváme ve velké hojnosti. Mám pro to také pádný důvod. Obsahují totiž více vitamínů a minerálních látek než klasická zelenina, byť je vypěstovaná doma a sklizená v plné zralosti a konzumovaná čerstvá.

Dokazují to další průzkumy:

Toto je srovnání bylin a zeleniny, která byla pěstována právě na zahrádce a sklizena v plné zralosti a testy byly dělány pravděpodobně ihned po utržení, proto jsou například u špenátu vyšší hodnoty látek než v předchozí tabulce – kde byly studie prováděny z pultových zelenin ze supermarketů, dlouhodobě skladovaných.

Mě tedy nejvíce zaujala ta kopřiva, co se týká obsahu vitamínů, tak téměř ve všech vede. Obsahem železa dokonce přesahuje pověstný špenát – skoro dvojnásobně!

Naprosto postačí, když budeme ze začátku konzumovat ty divoké bylinky, které se nám samy nabízejí a jsou vidět doslova na každém kroku, navíc je většina lidí pozná. Jedná se o kopřivu, pampelišku, sedmikrásku, ptačinec a bršlici. To pro začátek naprosto stačí.

Pokud vás zajímá, jaké divoké bylinky si můžete sbírat během celé sezony a jak je poznat a využít – nahlédněte sem >>>

Jak divoké bylinky přidávat do jídelníčku?

• Už jste jedli špenát z bršlice a z mladých kopřiv? Je výborný! Můžeme špenát přidávat třeba i do listového těsta nebo dělat lasagne či dát kopřivový špenát jako jednu z ingrediencí na pizzu.
• Můžete si udělat kopřivové nebo bršlicové pesto a přidávat ho do těstovin, couscusu, rizota.
• Ptačinec, sedmikrásku a pampelišku (listy) můžeme jíst klidně syrové jako součást salátu. Ptačinec má velmi příjemnou chuť. Pampeliška je lehce nahořklá. Základ může tvořit klasický hlávkový salát a přidáme do něj alespoň z ¼ nakrájené listy bylinek – ptačince hodně, je moc dobrý.
• Výborný je také pampeliškový kořen, dávám jej do polévky jako petržel, nebo jej restuji společně s další kořenovou zeleninou.

Dělejte si na snídani zelené smoothie

Ovšem má to své zásady. Do zeleného smoothie nepatří kořenová zelenina ani mléčné výrobky, mohlo by to dělat zle na žaludek. Stačí použít jablka, hrušky, jakékoli jiné ovoce (nejsem si jistá, zda i citrusy) – klidně i banán, aby to mělo třeba i nasládlou chuť. Dále mladé zelené listy bršlice, pampelišky, kopřivy, sedmikrásky (i květy), ptačinec a vodu.

Mixujeme to přímo v nějakém kvalitním smoothiemakeru, nebo mixéru. Určitě ne pouze tyčovým mixérem, protože divoké byliny jsou vláknité a tyčový mixér je nedostačující. Smoothie připravené tyčovým mixérem není tak jemné a zůstávají v něm z bylinek vlákna a tím pádem si ani nepochutnáte. Na hotové smoothie si můžeme ještě položit kousky ovoce, lněná semínka nebo i chia semínka. A máme naprosto úžasnou snídani, která bude chutnat i dětem!

Začala jsem tedy taky popíjet zelené smoothies – viz video níže.

Ze začátku si vystačíme opravdu s málem – začít se má postupně, určitě začínejte s konzumací bylinek velmi pozvolna.

Když zařadíte denně byliny do vašeho jídelníčku, rozhodně to za nedlouho pocítíte na sobě. Budete mít více energie, získáte lepší imunitu a budete se těšit lepšímu zdraví. Rozhodně to stojí zato.

Lámete si taky hlavu, jaké bylinky v aktuálním období zrovna rostou a k čemu je můžete využít?

Schází vám přehledný manuál o divokých bylinkách z přírody?

Uvítali byste přehled sběru bylinek podle aktuálního měsíce v roce?

Taky nesmí chybět recepty, jak bylinky prakticky využít – jakým způsobem uchovat a co se dá z nich vyrobit a uvařit….

Praktický průvodce divokými bylinkami ZDE >>>

Líbil se vám článek? Sdílejte jej a dejte o něm vědět svým přátelům!