Které bylinky se v našich končinách nejčastěji používají při vaření? Nejprve si připomeňme, že bylinky jako koření se používají tisíce let a kromě toho, že dodávají pokrmům lahodnou chuť, tak mají i příznivé účinky pro náš organismus. Snadno je pořídíte i čerstvé v obchodě nebo je můžete pěstovat i sami, jsou docela nenáročné. Doporučuji je mít pro tyto účely po ruce a tak se nabízí pěstovat je doma za oknem.
Lepší je pěstovat si je doma, než kupovat v obchodě, protože bylinky zakoupené v supermarketu jsou určeny k přímé jednorázové konzumaci a pěstování se nedaří. Ty co si vypěstujete sami, mají úplně jinou vitalitu. Všechny níže zmíněné bylinky se v domácích podmínkách dají pěstovat, když víte jak na to. Které to tedy jsou?
Přidává se nejlépe čerstvá na poslední chvíli do vařených jídel, lepší je natrhaná na kousky, než nasekaná. Posypávají se saláty, v pokrmech, kde se vyskytují rajčata, tykve, fazole a houby. Skvěle se doplňuje s česnekem.
Pěstujte ze semínek, vzchází rychle. Začněte s předpěstováváním tak jako níže u majoránky klidně už během února. Bazalka je náročnější na zálivku, tak jirozhodně nenechávejte na suchu. Pozor na listy, nesnáší rosení listů, tak při zalévání opatrně, aby jste je nepotřísnili vodou.
Kromě toho, že výborně chutná do brambor, zeleniny, luštěnin a masitých jídel, může se také připravovat jako čaj pro léčivé účinky.
Můžeme ji pěstovat ze semínek, klíčí během několika dnů. Začneme vysévat klidně už v polovině února. Přesadíme pak několik vzrostlejších rostlinek do květináčku. Zaléváme tak, aby substrát nevyschl, ale nesmí být převlhčený. Majoránka nemá ráda rosení na listy! Takže při zalévání na to dávejte pozor. Během sezóny ji budete mít vzrostlou a to tak, že ji můžete i z části sušit. Pravidelným seřezáváním docílíte rozkošatění. Může vypadat pak tak, jako ta moje viz obrázek níže 🙂
Listy se mohou dávat do omáček (nejčastěji do rajské či svíčkové omáčky), polévek k masitým pokrmům či třeba i k nakládanému zelí. Neměl by se dlouhou dobu vařit, jinak hořkne. Do pokrmu se přidává také v mleté formě. Měl by mít jen nahořklou chuť a své specifické aroma.
Můžeme jej naložit do vinného octa, získáme ocet s příchutí bobkového listu.
Vavřín je stálezelená víceletá rostlina, která ve Středomoří dorůstá do velkých keřů až stromů. V našich podmínkách dorůstá menšího vzrůstu, má pomalejší přírůstky. Daří se mu v hlubší humózní půdě, která nesmí být přemokřená. Potřebuje častou zálivku, je dobré mezi zálivkami nechat substrát proschnout. Daří se mu hned u okna. Ovšem dbáme nadále na pravidelnou zálivku a často jej rosíme, protože suchý vzduch mu moc nesvědčí.
Zajistíme mu i přes zimu dostatek světla. Pokud máte možnost, bude se mu dařit v nádobě i venku – třeba na balkoně. Můžete jej vysadit i do většího květináče a zaset k němu třeba nějaké okrasné letničky. Vavřín se dá hezky tvarovat, dobře snáší stříhání, pak více košatí. Množí se z polodřevitých řízků nejlépe na jaře.
Dobromysl se stala neodmyslitelnou přísadou většiny jídel italské a řecké kuchyně. Našla si své místo už i v našich končinách. Nejčastěji se přid
ává do omáček, k těstovinám, do pizzy, pečených ryb a salátů. Oregano neboli dobromysl používejte také do čajových směsí – čerstvou i sušenou, já ji mám ráda společně s mátou a meduňkou. Při nachlazení můžete nálev inhalovat, nebo použít na posilovací koupele při únavě, působí i protizánětlivě na kůži.
Je to vytrvalá bylina a co se týká pěstování, patří mezi nenáročné. Vyžaduje slunečné stanoviště. Lze ji vypěstovat i z výsevu, ale klíčení může být zdlouhavé. Množí se dělením trsů. Ideální období pro množení dobromysli pomocí oddělku je jaro, kdy začínají rostlinky rašit, nebo po odkvětu na podzim. Pro domácí pěstování je vhodné vybrat nižší variantu.
Petrželka se přidává do většiny polévek a vývarů. Nakrájená se dává do bešamelových omáček, do omelet, salátových zálivek, majonéz, nádivek a mletého masa. Čerstvou nakrájenou petrželkou lze posypat vařenou zeleninu, krémové polévky, salát z rajčat, grilované ledvinky, grilované nebo smažené ryby – vlastně kterékoli chuťově výraznější jídlo.
Klíčení trvá poměrně dlouho, podobně jako kořenová petržel – až 5 týdnů. Proto se také seje mnohem dříve, než ostatní bylinky. Potřebuje propustnou půdu, snese slunce i stín.
Je to dvouletka, takže největší užitek z ní bude během prvního roku. Druhý rok pak vybíhá do květu a zaniká. Seříznutím květu tak oddálíme zánik petrželky a podpoříme ještě další růst kadeřavých listů. Ale zániku se nevyhneme a je potřeba si ji zase znovu obnovit výsevem.
Většinou se však pěstuje jako jednoletka, protože ten druhý rok, kdy vyhání do květu, už nevytváří tolik zkadeřených listů jako ten první rok.