(Satureja spec.)
Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)
Saturejka je velmi aromatické koření. Představuje kolem 30 druhů, uvedu zde dva nejrozšířenější:
Saturejka zahradní (Satureja hortensis) – je to jednoletá útlá rostlina s měkkými šedavými lístky a bílými či narůžovělými květy. Dostala se k nám z východní části Středomoří a Kavkazu.
Saturejka horská (Satureja montana) – je to dřevnatý hustý vytrvalý keřk s tmavozelenými tuhými listy a květy má levandulově modré nebo bílé. Pochází z jižní Evropy, Turecka a severní Afriky.
Oba druhy přinesli do Evropy Římané.
Další druhy přestavují i nižší kobercové formy vhodné do skalek, existují vzpřímené, převislé či plazivé formy.
Potřebuje záhřevnou hlinitopísčitou půdu – pěstuje se na slunných teplých stanovištích, v přírodě jsou její stanoviště skalnaté svahy, sutiny.
Saturejka zahradní – dorůstá do výšky cca 25 cm, je jednoletá a seje se na jaře ven do půdy, lze ji pěstovat i v truhlíku či květináči i doma za oknem.
Saturejka horská – dorůstá do výšky cca 40 cm, vysévá se brzy na podzim, nebo pozdě na jaře, množí se pomocí trsů také na jaře nebo podzim. Lze ji také pěstovat v bytě. Je celkově oblíbenější, protože je to vytrvalá bylinka a také je aromatičtější.
Pěstování obou druhů je celkem nenáročné, vhodné pro začátečníky. Vyžadují sušší slunné stanoviště a nesnáší zamokření! Obě dobře snáší hlubší seřezávání, podporuje se tím větvení. Pokud nezakrátíte úplně všechno a ponecháte aspoň některou část odkvést, umožníte rostlině volně se vysemeňovat. Platí to u obou druhů.
Saturejka je i ozdobou zahrady díky záplavě drobných květů lákajících včely a motýly. Je možné ji vysazovat i jako okrasnou obrubu chodníků. Je vhodné ji pěstovat u rostlin trpících mšicemi, protože saturejka mšice odpuzuje.
Níže na obrázcích vidíme také poddruh saturejky horské – přesný název Satureja montana ssp. illyrica
Je to poddruh, který je krásně růžový a nízký, plazí se a vytváří náherný koberec. Je krásně aromatická, tu mám nejraději.
Saturejku je možné sehnat už v květináči, nebo si ji můžete vypěstovat ze semen. Přinesenou rostlinku v květináči dejte k oknu, zvláště v zimě nebo předjaří, kdy je ještě málo světla. Je možné, že vlivem šoku ze změny místa prvních 14 dní bude chřadnout, postupem času ji odumřelé nebo špatné části odstřihněte, až si navykne na nové prostředí, bude zase obrůstat.
Pokud si budete chtít pěstovat rostlinky přímo ze semen, připravte si jemnější substrát pro výsev, obstarejte si malé pařeniště – stačí i to plastové, s průhledným krytem, které se vám vejde na okno. Drobná semena vysévejte těsně pod povrch substrátu – nasypejte je rovnoměrně špetičkou na povrch substrátu, lehce přimáčkněte a pak zasypejte lehce tak 1-2mm na ně zase další vrstvičku substrátu. Opět lehce přimáčkněte a vlhčete rozprašovačem cca 2x denně. Po 2 týdnech by měla semena klíčit. Zbylá semena si neschovávejte, protože ztrácejí rychle klíčivost.
Udržujte rozprašovačem substrát vlhký, aby semínka a klíčící rostlinky nazaschly, pokud nejsou ještě dost vysoké a lze je přikrýt víkem z pařeniště, přikrývejte je, udržíte lépe vlhký substrát. Až jsou rostlinky větší a je možné je jednotit, vyberte ty nejsilnější a po 3-4 rostlinkách vysazujte do květináčku.
Půda by neměla obsahovat rašelinu, nejlepší je kompostovaná s trochou písku. Saturejka nesnáší přemokření, má ráda slunce, tak jí vyberte místo v bytě, které jí bude vyhovovat. Pravidelným stříháním jí udržíte v kompaktnějším tvaru a bude více obrůstat. Odstřihnuté části můžete rovnou použít v kuchyni nebo nasušit.
Pokud byste chtěli návod jak pěstovat úspěšně bylinky na balkoně, v bytě a na zahradě, mám podrobný návod jak na to!
Sbírá se nať saturejky a používají se hlavně sdrhnuté listy z čerstvé nebo sušené rostliny. Doba sklizně je před květem u saturejky zahradní, listy saturejky horské je možné sklízet kdykoli suchého počasí.
Čaj ze saturejky – řeší právě problém s nechutenstvím a plynatostí. Čaj má lepší efekt, v případě, že už plynatostí či nechutenstvím trpíte.
Saturejka jako koření v jídle působí proti plynatosti preventivně – což v kombinaci s luštěninami či zelím je na místě.
Používá se jako kloktadlo právě pro své desinfekční účinky.
Opět díky desinfekčním účinkům a také svíravým účinkům se saturejka užívá k napařování obličeje nebo k omývání mastné pleti.
Je to opravdu aromatická rostlina, používejte ji uvážlivě. Je dokonce v některých dietách možné ji nahradit místo soli, protože stejně jako sůl zvýrazňuje chuť jídla. Je velice chutná, jedna z nejoblíbenějších koření.
Přidává se střídmě do masitých pokrmů, nádivek, do pokrmů se zelím, fazolemi a hrachem – celkově je dobrá s luštěninami i do studených salátů – nejlépe čerstvá jemně nasekaná do čočkového, fazolového, ale i bramborového salátu. Dále je dobrá s červenou řepou a je výborná i s tučnými rybami nebo s cuketou.
Saturejka se dobře kombinuje s bazalkou, česnekem, levandulí, majoránkou, dobromyslí, bobkovým listem, mátou, petrželí, rozmarýnem a tymiánem. Saturejka je součást provensálského koření.
Sušením natě na větraném stinném místě. Máčením ve víně vznikne nápoj, který povzbuzuje organismus, dobrý zvláště po prodělaných horečkách.
Saturejkový ocet nebo olej – připravíte vyluhováním bylin v panenském olivovém oleji či slunečnicovém oleji. Octy vhodné k maceraci – jablečný nebo vinný.
to mam rad ,je to super bilina