Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)
Možností jak pěstovat bazalku je mnoho. Bazalka se každoročně na jaře vysévá a lze ji pěstovat ve skleníku, v květináčku za oknem. Můžeme ji také přesadit v květnu na záhon u po zmrzlých mužích kolem 15. května – pozor na pozdnější mrazíky, je velmi háklivá, nebo ji rovnou lze vysévat do venkovní půdy.
Na záhoně je potřeba ji ochránit proti slimákům, protože jim moc chutná nějakým drobným pletivem, skořápkami okolo záhonků. Jsou schopni ji sežrat doslova přes noc. Pomůže také ji mít v nějakém vyvýšeném truhlíku nebo nádobě.
Pokud si ji předpěstujeme doma během února nebo března, už v červnu budeme sklízet úrodu. Tím získáme velký náskok oproti setí na záhon až v květnu.
Pro začátek si můžete pustit šestiminutové video, jak pěstuji bazalku od semínek
Začneme tedy tím, že si pořídíme sadbovač nebo malé květináčky o průměru 10-12 cm. K tomu také výsevní substrát, který zamezuje šíření chorob klíčních rostlin. Semínka sejeme docela řídce, aby nebyly rostlinky moc na husto, mají tendenci se pak vytahovat a špatně pak rostou i později.
Sejeme mělce – tak, že udusáme substrát, na to opatrně nasypeme semínka – pozor na tu přílišnou hustotu setí. Po té je zakryjeme tenoučkou vrstvou substrátu a upěchujeme. Zaléváme rozprašovačem, abychom si semínka nevyplavili.
Substrát nesmí vyschnout, aby klíční rostlinky nezaschly – udržujeme vlhkost rozprašovačem a dbáme aby měly dostatek tepla 22 – 30 °C – klíční rostlinky potřebují teplo.
Jakmile mají 2-3 pravé listy, je čas na to je přepíchnout do truhlíčku nebo květináčku, ve kterém už porostou v sezóně. Bazalka je docela vzrůstná rostlina tak jí dopřejeme květináč o průměru 20 klidně i 25 cm. Dáme tam tak ideálně 5 – 10 rostlin. Pokud chcete mít bazalky hodně, klidně jí můžete mít ve více nádobách.
Níže na obrázku jsou 2 rostliny bazalky v květináčku o velikosti 10 cm. Později jsem je i tak musela přesadit do většího.
Bazalku tedy můžeme pěstovat celoročně doma za oknem a nejlepší je jižní strana, pak také jiho-východní nebo jiho-západní. Zaléváme už pouze do spodní misky. Omezíme tím tak šíření chorob na povrchu substrátu a nebo i na listech.
Níže na obrázku je fotka bazalky z ledna
Kontrolujeme substrát prstem – jemným zarýpnutím, zda je vlhký. Horní vrstva je suchá a mírně nakypřená – ztíží to také množení smutnic, protože do suchého substrátu nekladou vajíčka. Protože bazalka potřebuje hodně vody, můžeme si také pořídit samozavlažovací truhlík nebo květináč a tím pak můžeme lépe kontrolovat zásobu vody.
Můžeme květináč nebo truhlík umístit i na balkon nebo ji předpěstovanou rovnou vysadit na záhon. Vždy se ujistíme, že už nebude mrznout. Ze začátku bychom ji měli dát na místo, kde nesvítí celý den slunce, aby si na přímý sluneční svit zvykla a nespálila se. Cca po 14 dnech už je možné ji nechat více na plném slunci.
Pozor však na vysoké teploty na balkoně – bazalka je sice teplomilná rostlina, ale žádná nesnese teplotu kolem 60 °C. V určitých místech balkonu – většinou u zdy tyto teploty mohou panovat a tak ji umístěte ve velmi teplých letních dnech někam více do stínu.
Při pěstování na zahradě se jí velmi dobře daří mezi rajčaty. U přímého výsevu v květnu na záhon nemusíme přistiňovat, protože je na přímý svit slunce zvyklá hned od fáze klíčení.
Hnojení bazalky
Tato bylinka musí vytvořit velkou masu listů a pokud ji chceme sklízet ve velkém, musíme ji také hnojit. To platí především při pěstování v nádobách, protože zde mají omezený prostor a zásoba živin se rychle vyčerpá.
Výrobci substrátů vždy uvádí, že zásoba živin vydrží na měsíc. Po měsíci od vysazení je tedy potřeba živiny doplňovat – ideálně každý týden v podobě zálivky – přihnojit. K dostání jsou kapalná organická hnojiva – to znamené že nejsou vyrobena synteticky a jsou vhodná i do ekologického zemědělství. Na trhu jsou taková hnojiva určiná přímo na bylinky
Můžete si také vyrobit hnojivo sami a to tak, že si vytvoříte jíchu z natrhaných jiných rostlin, které svým rozkladem obohatí vodu o živiny. Stačí, když si nasbíráte jiné byliny bohaté na živiny nejčastěji je to kopřiva, také pampeliška, přeslička. Nechají se stát ve vodě na slunci a prokvasit. Trvá to cca 10 – 14 dní. Není to zrovna moc voňavá varianta. Ovšem dostanete velmi kvalitní koncentrát, který se pak ředí poměrem 1:10 – na jeden díl jíchy 10 dílů vody a tím zaléváme.
Pokud si takovou jíchu chcete vytvořit doma, tak se nepříjemnému zápachu vyhnete tak, že nasbírané rostliny spaříte horkou vodou a necháte pád dnů luhovat. Tím, že byly rostliny spařené, nedojde k nakvašení a určitá část živin se díky spaření a luhování do vody dostane taky. Tuto zálivku obohacenou o živiny však použijte častěji než jednou v týdnu.
Bazalka tvoří většinou keřík, který se větví a zaštipováním posledních pater ji podpoříme ve větvení a potlačujeme tím i kvetení. Pokud bazalka vykvete, už netvoří tolik listů a neni z ní pak tolik užitku.
Jak pěstovat a užívat další bylinky doma, na okně nebo i na terase se dozvíte přímo tady v kurzu >>>
Sklízí se listy, nejlépe za slunného a suchého počasí, kdy obsahuje nejvíce aromatických látek. Při sklizni pro sušení dbáme na to, aby už na rostlině nebyla žádná rosa a byla dokonale oschlá.
Přidává se nejlépe čerstvá na poslední chvíli do vařených jídel, lepší je natrhaná na kousky, než nasekaná. Posypávají se saláty, v pokrmech, kde se vyskytují rajčata, tykve, fazole a houby. Skvěle se doplňuje s česnekem.
Víte, že tato bylinka působí proti depresím? Její chuť a vůně doslova navozuje pocity blaha.
Bazalku lze i sušit na stinném a větraném místě, zbavte ji stonků a sušte jen listy, protože stonky jsou hodně dužnaté a prodlužují dobu schnutí. Pokud nepřeje počasí a sušení trvá déle než týden, lze ji dosušit i umělým teplem – v troubě nebo sušičce do 40 °C. Zdlouhavé sušení by mohlo způsobit znehodnocení bazalky zčernáním nebo zplesnivěním.
Skladujte v dobře uzavíratelných nádobách chráněných před sluncem a vlhkem. Můžete také připravit bazalkový olej nebo ocet. Z purpurové variety bude mít olej nebo ocet hezkou narůžovělou barvu.
Existuje již i vytrvalá forma bazalky – Bazalka vytrvalá „African blue“.
Je to kříženec bazalky Ocimum kilimandscharicum (pochází z Keni) a Ocimum basilicum cv. purpurascens. Výsledkem je velmi aromatická bazalka keříčkového vzrůstu. Keřík je dekorativní díky svým zeleno-fialovým listům a fialovým květům. Dorůstá do výšky 60-100cm. Při správné péči můžete její listy využívat několik let po sobě.
Tato bazalka má vyšší nároky na teplo. V létě ji dáme na slunné stanoviště, do foliovníku, skleníku, můžeme ji vysadit i do volné půdy, kde naroste do větších rozměrů. Při teplotě pod 14 °C zastavuje růst, proto ji nevysazujeme dříve než 1. června ven.
V zimě ji přemístíme na světlé místo při teplotě nad 14 stupňů. Vyžaduje drenáž v květináči, humózní, lehkou zem, přiměřenou zálivku. V zimě, pokud ji máme na chladnějším místě, tak zaléváme mírně. Zaštipováním podpoříte její keříčkovitý růst. Tato rostlina v našich podmínkách nepřezimuje.
Bazalka má mnoho druhů, uvedeme si nejčastější variety bazalky pravé, které se nejčastěji u nás pěstují:
Bazalka pravá nachová – Ocimum basilicum cv. Purpurascens. Má jemnou vůni, růžové květy.
Bazalka pravá – trpasličí, drobnolistá
Tato bazalka je doslova určená k pěstování v květináči, může být i více na husto a tvoří bohatý kompaktní keřík. Není z ní však takový velký užitek jako z té klasické bazalky.