Divoké bylinky v březnu a pěstování bylin v březnu

Tento měsíc je takový probouzecí, ve vzduchu je jaro a těšíme se na zahájení sezóny. A to jak sezóny bylinkové, tak i zahradní. Já osobně toto období miluju, protože začínají růst divoké bylinky a taky začínám s výsevem většiny bylinek, které se mohou pěstovat v nádobě nebo i později na zahradě.

Vždycky jsem potřebovala nějaký sumář nebo přehled toho, jaké rostou v březnu divoké bylinky a taky přehled o tom, co můžu udělat pro své bylinky pěstované v nádobách nebo na zahradě. Ať už je začít pěstovat, nebo pečovat o ty vytrvalé, které přezimovaly.

Proto vznikl tento článek. Věřím, že se bude hodit nejen mně, ale i více lidem, kteří bylinky sbírají a pěstují. První část bude o bylinkáh divokých, kde vyjmenuji a popíšu 3 – 5 bylinek, které je možné sbírat. Druhá část článku bude o bylinkách pěstovaných – popíšeme si, co všechno provádíme právě v březnu ve vztahu k pěstování bylin. Tento přehled plánuji psát každý měsíc.

Divoké bylinky v březnu

Březnové bylinky nám nabízejí jarní očistu organismu – zaměřují se na játra, slinivku, žlučník a dýchací cesty.

Kořen pampelišky

Naprosto výborná věc pro očistu organismu. Dodání hořčin pro správnou funkci jater. Já jsem tímto kořenem v jarním období úplně posedlá. Moc mi chutná si oloupaný kořen pokrájet na kostičky s další kořenovou zeleninou – s mrkví, petrželí a taky celerem, orestovat je na másle na pánvi, ochutit pepřem a kurkumou – pokud mám čerstvý kořen tak tam dám čerstvý kořen kurkumy, přidám trošku saturejky nebo tymiánu, přidám plátkovaný stroužek česneku a podávám se salátem nebo zamíchám do pohanky či do kuskusu. Klidně můžete udělat i na trošce slaninky. Vždycky je ale potřeba zeleninu trošku v druhé fázi restování podlít trochou vody, aby se nepřipalovala.

Sběr pampeliškového kořenu provádíme ideálně za ubývajícího měsíce.

Bršlice kozí noha

Sbírají se mladé listy, druhý obrázek ukazuje, jak vypadá taková mladá vyrůstající bršlice, je světlá, měkká a taková ještě „poskládaná“ – ta je lahodná i syrová.

Účinky bršlice

  • revmatismus
  • močové kaménky
  • dna – pomáhá vylučovat z těla kyselinu močovou
  • na hojení ran
  • při bolestech kloubů
  • mírnění svědění při štípnutí hmyzem

Bršlice má močopudné účinky, je tedy vhodná při zánětech močového měchýře. Také odbourává močové kaménky a dokonce pomáhá z těla vylučovat kyselinu močovou. Pomáhá tak proti dně. Je výborná jako pesto nebo i špenát a součást smoothies.

Podběl lékařský

Sbíráme květ na počátku kvetení a později se sbírá i list. Pokud bychom sbírali plně rozvité nebo skoro odkvétající květy, při sušení se nám pak stihnou přeměnit na bílé chmýří jako u pampelišky.

List má údajně dokonce více účinných látek než květy. Květy i listy sušíme ve stínu.

Účinky podbělu

  • proti úpornému kašli
  • při zánětu průdušek – výborný samostatně nebo v čajových směsích, podběl jezákladní složkou při léčbě astmatu
  • zevní použití listů a květů – na špatně se hojící rány, záněty žil a revmatické a kloubní bolesti

Sedmikráska chudobka

Je to perlička v našich trávnicích, skvělá bylinka, která má dlouhou dobu vegetace, vlastně až do zámrazu, tak její sběr v březnu začíná, ale rozhodně nekončí.

Účinky sedmikrásky

Konzumujeme ji jako čerstvou, pomáhá posilovat játra, žlučník i slinivku a má i velmi příznivé účinky pro naše střeva. V trávicím ústrojí totiž působí jako prebiotikum, které je živnou půdou pro střevní bakterie.

Co je to prebiotikum – zpravidla rostlinná strava obsahující látky, kterými se stravují naše střevní bakterie. Prebiotikum je v podstatě pro nás nestravitelná složka stravy, která ale představuje velice důležitý „substrát“ pro přátelské bakterie – tedy probiotika a vytváří vhodné podmínky pro jejich správný růst a aktivitu.

Co je to probiotikum – je to právě ta živá kultura střevních bakterií, která má za úkol správného trávení a tvoří základ našeho imunitního systému!

Účinky sedmikrásky

  • podporuje činnost jater, žlučníku a slinivky – velmi vhodná při jarní očistě
  • pomáhá při odkašlávání – používá se do časjových směsí při potížích s průduškami
  • při kožních chorobách – používá se zevně na omývání při ekzémech, lupénce, akné, na nehojící se rány. Opět je však lepší u toho zevního používání hlavně sedmikrásku jíst. Vnitřní podpora orgánů – slinivka, játra, žlučník – se projeví také na pokožce.

Co dělat v březnu s bylinkami, které pěstujeme

Mnozí z nás bylinky také pěstují, i já jsem ten případ. A to jak na zahradě, tak i v nádobách. Co je tedy potřeba v tomto měsíci dělat? Březen je ideální měsíc k výsevu většiny bylinek. Některé se sejí i později v dubnu nebo i květnu – o těch budu mluvit v následujících měsících.

Ale teď je čas na výsev jednoletek, jako jsou bazalka pravá, majoránka zahradní, saturejka zahradní, koriandr setý, řeřicha setá, petrželka naťová (to je dvouletka, ale druhý rok vykvétá a tím pádem má méně listů, proto se seje každý rok)

Vyséváme i vytrvalé bylinky, pokud je na zahradě nemáme a chceme si je začít pěstovat. Jsou to meduňka lékařská, šalvěj lékařská, dobromysl obecná, máta peprná, saturejka horská, tymián obecný, pažitka pobřežní, rozmarýn lékařský.

Ideální je bylinky předpěstovávat v sadbovačích a po té je pak přepikýrovat do květináčků, ve kterých si vypěstujeme hotové sazeničky. Bylinky nám kromě zdravotního přínosu a kuchyňského koření také pomáhají v pěstování plodin na zahradě.

Mnoho z bylinek jsou přirozenými odpuzovači chorob a škůdců. Bylinky můžeme s plodinami na zahradě nebo ve skleníku kombinovat tak, aby si navzájem prospívaly a z divokých bylinek můžeme také připravovat přírodní postřiky a hnojiva.

O možnostech příznivé kombinace bylinek s plodinami a jak je využít jako ekologický prostředek a hnojivo povídám v samostatné přednášce. Přednáška se jmenuje Pěstování zeleniny s bylinkami mrkněte tady >>>

VYTRVALÉ BYLINKY KTERÉ UŽ MÁME NA ZAHRADĚ NEBO PŘEZIMOVALY V KVĚTINÁČÍCH

I o tyto bylinky je potřeba se postarat. V každém případě hlídáme, aby nebyly úplně v suchém substrátu – hlavně ty, které máme v květináčích a přezimují třeba na terase nebo na balkoně. Potřebují vodu a i když ještě pořádně nerostou, jejich kořeny by neměly nikdy vyschnout, ani přes zimu. Zrovna v květináčích je větší riziko, že trpí v předjaří nedostatkem vody.

Odstraníme starou uschlou nadzemní část z loňska. Některé bylinky přezimují v podobě kořenů a nadzemní část jim vyraší znovu. Pokud je máme v květináčích, tak je určitě přesadíme do nového substrátu, aby bylinky měly potřebné živiny. Ve volné půdě je hnojit nemusíme, ani jim přihrnovat nový substrát.

U bylinek, které jsou i přes zimu stálezelené, ustřihneme suché větve. Můžeme je i částečně zkrátit, abychom podpořili větvení v následující sezóně. Detailní informace o pěstování bylinek ze semínek od jara až do zimy můžete získat v online-kurzu PĚSTUJEME BYLINKY V NÁDOBÁCH. Přesnější náplň kurzu je uvedena na této stránce >>>

Co děláte vy v březnu? Budete sbírat bylinky nebo je pěstovat? Nebo oboje? Kterými bylinkám se budete věnovat? Napište mi to dolů do komenáře.

Michaela Maťhová
Specializuje se na pěstování, sběr a využití bylinek a radí dalším lidem, jak je mohou pěstovat na zahradě, balkóně nebo v bytě. Dělí se o zkušenosti jak využít i jejich léčivou sílu k upevnění zdraví. Je autorkou eBooku DIVOKÉ BYLINKY také eBooku ZBAVTE SE ZÁNĚTŮ DUTIN JEDNOU PROVŽDY Vytvořila také online-kurzy SÍLA BYLIN VE TVÉM ŠÁLKU PĚSTOVÁNÍ BYLINEK V NÁDOBÁCH Žije svůj život v souladu s bylinkami, těší se z jejich krásy a vůně. Inspiruje druhé o tom, jak je možné si pomoci ke zlepšení zdraví díky bylinkám.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů