Tato rostlina je velmi zajímavá, může se využít jako mladé listy do salátů a polévek, sušená nať a kořen při léčbě hemoroidů, zánětů ledvin, paradontóze či při silně krvácivé menstruaci. O účincích však podrobně později.
Zajímal mě původ jeho názvu – buď má název buď kvůli své barvě květu nebo kvůli tomu, že dokáže zastavit krvácení. Přikláním se spíš k tomu, že je to kvůli tomu květu – latinský název rostliny je (Sanquisorba officinalis). Sanquisorba znamená v češtině krvavá bobule. No a ten druhový název „toten“ je opravdu zvláštní, protože z latinského názvy by se měl mít druhový název „lékařský“ (officinalis).
U nás roste hojně téměř na celém území od nížin až po horské oblasti, ve vyšších polohách je však její výskyt řidší. Krvavec roste na vlhkých loukách, pastvinách, březích vodních nádrží a toků, v listnatých lesích a jejich okrajích. Krvavec je jedinou živnou rostlinou housenek modráska očkovaného a modráska bahenního (Maculinea nausithous), kteří jsou u nás považováni za silně ohrožený druh.
Je fajn, že tato divoká bylinka roste vcelku hojně.
Na jaře se sbírají mladé listy a syrové se přidávají do zeleninových salátů, mohou se také přidávat do polévek – mají takovou příjemně pikantní chuť, já osobně si jej nakrájím na drobno a salát je příjemně „ovoněný“.
V období květu během léta se sbírá nať, ze které se vyrábí tinktury, masti, pleťové vody, dělají se odvary. Odvary se používají vnitřně jen krátkodobě.
Užívá se většinou čaj, který nemá žádné vedlejší účinky. Dvě čajové lžičky sušeného drceného oddenku přelijeme 200 ml vařící vody. Necháme 15 minut odstát, poté přecedíme a pijeme dva šálky vlažného čaje denně.
Kořen se sbírá během září a října, je to vlastně správně řečeno oddenek. Oddenek omyjeme studenou vodou, odstraníme zbytečné kořínky a zelené části rostliny. Rozřežeme jej asi na 10 cm dlouhé kousky a sušíme ve stínu nebo na slunci. Dosoušíme v sušičce nebo troubě, kde teplota nesmí přesáhnout 40°C. Dobře usušený oddenek je křehký a chutná hořce. Skladujeme jej v suchu v dobře uzavřených papírových sáčcích nebo sklenicích.
Spíš se tedy přikláním ke sběru nati, abychom si sběrem kořenů zbytečně moc krvavec „nehubili“ už také z důvodu, že je tak potřebný i pro modrásky.
Krvavec nemá zjištěné žádné vedlejší nežádoucí účinky, musíme však být obezřetní, na pár věcí dejte pozor:
Neužívejte, trpíte-li náchylností k trombóze – je to právě kvůli vlivu na srážení krve a zastavování krvácivosti. Může rovněž vyvolat alergii nebo přecitlivělost.
Nedoporučuji krvavec vnitřně užívat těhotným a kojícím ženám, protože v tomto případě nejsou o tom žádné zmínky, jak by rostlina působila na dítě.
V on-line kurzu KOŘENY A PLODY BYLIN krvavec také zmiňuji a je tam uvnitř mnoho dalších rostlin, ze kterých sbíráme kořeny. V kurzu se zaměřujeme také na podzimní divoké plody. Naučíte se všechno dobře poznávat a využívat ve správných dávkách.
Už nemusíte tápat, kolik se dává kořene do alkoholu, abyste měli účinnou tinkturu, nebo kolik kořene dát do vody a jak dlouho vařit, abyste měli správný odvar. Jak jej správně nasušit nebo namlet.
Kurz je také plný receptů na pochutiny, likéry, masti, tinktury, omáčky.… rozhodně podzimem sezóna bylinek nekončí. Vytvoříte si kvalitní zásoby na zimu.
Vždy jsme této rostlině říkali KOMINÍČEK.
Paštyková
Je to je hezké 🙂