(Mentha x piperita)
Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)
Máta je vytrvalá rostlina, má raději teplé oblasti, částečný stín až plné slunce s půdami bohatými humusem, nevhodné jsou jílovité a zamokřené půdy!! (Takové půdy nemají obecně rády snad žádné bylinky). Chráněné polohy bez vytrvalých plevelů. Zvlášť ji likviduje přítomnost pýru plazivého.
Máta se může pěstovat také v nádobách na balkoně nebo i v bytě, kde ji můžeme pěstovat celoročně. Budeme mít tak při ruce čerstvou a voňavou bylinku při ruce. Aby se mátě v bytě dobře dařilo, je potřeba jí dát náležitou péči. Vzhledem k tomu, že se hodně rozrůstá, tak ji nedoporučuji sázet s jinými bylinkami.
Množení máty
Máta tvoří výběžky, díky kterým se rozrůstá do stran, zvlášť, když má dobré podmínky. Může tedy utlačovat ostatní rostliny, zvláště, když je pěstovaná s ostatními v truhlíku. Nejlépe se množí pouze vegetativně – nejjednodušší je rozdělení trsu. Dostaneme tak ihned silnou rostlinku.
Je možné ji pěstovat i ze semínek, ale hůře klíčí a velmi často je dost neduživá, proto se tento způsob moc nedoporučuje. Navíc i z důvodu šlechtěných kultivarů je lepší pořídit si sazeničku té máty, která se nám líbí.
Sbíráme nať těsně před květem v červnu až červenci, obsahuje nejvíce mentolu. Doba sklízení je nejlepší v poledne za suchého a slunného počasí. Stačí seříznout jen do poloviny výšky rostliny, má pak velkou tendenci ještě obrůstat, takže ji lze sklízet i vícekrát.
Výborný je čaj z listů, listy se používají dle různých kultivarů na mátovou omáčku, ocet, olej, sirupy a s čokoládou na chutné dezerty. Kandují se jako cukroví a používají se na ozdobu. Jablečně vonící máty se přidávají k novým bramorám, do paštik, ovocných salátů, nápojů a do punče, listy poleje se dávají do polévek a nádivek.
List obsahuje silice, třísloviny, hořčiny.
Mentolové a peprné máty se macerují v oleji a ten se pak užívá při masážích proti migréně, obličejové neuralgii, při bolestech svalů a při revmatických bolestech, hlavně v zimě.
Silný vývar léčí rozpraskané ruce, přidává se do vody pro osvěžující koupele.
Výroba oleje, octa, mražení do ledových kostek, sušení – nať a sdrhnuté listy v suchých nádobách chráněných proti vlhku a světlu.
Další některé druhy a kultivary
Máta má více druhů a kultivaru, tak její vzezření vypadá často rozmanitě. Popíšeme si některé z nich.
Máta klasnatá (Mentha spicata) Má jasně zelené listy a bílé květy. Má jemnou kořenitou vůni a je méně výrazná, než původni druh.
Máta vonná (Mentha sauveolens)
Tato máta má svraštělé listy a celou rostlinu pokrývají jemné chloupky. Květy jsou bledě růžové. Vůně té to máty je pronikavá, kombinovaná se zralým jablkem a dobře chutná.
Máta peprná citronová (Mentha x piperita f. citrata „Chocolate“)
Máta má tmavozelené až purpurové listy a voní jako mátové čokoládové bonbony. Je dobrá především na čokoládové dezerty.
Polej obecná (Mentha pulegium) – jsou známy vzpřímené i plazivé variety tohoto druhu. Velmi silně voní po mátě peprná a chutná intenzívně hořce. Nevhodná pro těhotné ženy.