Slinivka a slezina – orgány září, jak je posílit bylinkami?

Září mám moc ráda. Příroda je ještě plná života, ale pomalu už začínáme cítit, že léto končí. Dozrávají jablka, hrušky, švestky, dýně, sklízíme kořenovou zeleninu a v přírodě začíná období plodů a pomalu také kořenů.

A stejně jako se mění příroda kolem nás, často se mění i naše potřeby. Po létě plném čerstvého ovoce, salátů a studených jídel začínáme přirozeně sahat po něčem teplejším a sytějším.

Právě září je v tradiční čínské medicíně spojováno se slezinou a žaludkem a s obdobím, kdy bychom měli věnovat větší pozornost trávení a tomu, čím své tělo vyživujeme.

Než se ale podíváme na tento tradiční pohled, pojďme si nejprve říct, co vlastně slezina a slinivka v našem těle dělají.

Slezina a slinivka pohledem našeho těla

Ačkoli jejich názvy znějí podobně, slezina a slinivka jsou dva úplně odlišné orgány a mají také odlišné úkoly.

Slezina patří k našemu lymfatickému a imunitnímu systému. Podílí se na imunitní odpovědi, filtruje krev a pomáhá odstraňovat staré či poškozené červené krvinky. Je tedy jedním z orgánů, které se podílejí na obranyschopnosti organismu.

Slinivka neboli pankreas má zase velmi důležitou úlohu v trávení a regulaci hladiny cukru v krvi.

Produkuje trávicí enzymy, které se dostávají do tenkého střeva a pomáhají nám zpracovat potravu. Zároveň vytváří hormony, mezi které patří především inzulin a glukagon, které se podílejí na regulaci hladiny glukózy v krvi.

Už z toho je krásně vidět, jak důležitou roli v našem těle oba orgány mají – jen každý trochu jiným způsobem.

Co na to říká tradiční čínská medicína? 

Tady se na chvíli přesuneme od moderní fyziologie k úplně jinému systému pohledu na lidské tělo.

V tradiční čínské medicíně totiž pojem „slezina“ neznamená pouze anatomický orgán, jak ho známe ze západní medicíny. Je součástí širšího funkčního systému spojeného hodně s přeměnou potravy, získáváním energie a hospodařením s tekutinami.

Proto se v TČM při oslabení tohoto systému hovoří například o únavě, pocitu těžkosti, horším trávení nebo takzvaném hromadění „vlhkosti“.

A právě tady vzniká někdy zmatek. Když se v tradiční čínské medicíně mluví o „oslabené slezině“, není to totéž jako onemocnění sleziny diagnostikované lékařem. Je to jiný způsob popisu fungování organismu.

Mně se ale na tomto tradičním pohledu líbí jedna myšlenka: s příchodem podzimu trochu zpomalit, zahřát se a začít více přemýšlet nad tím, čím své tělo vyživujeme.

Je potřeba ctít i cyklus přírody a naslouchat, toto zpomalení často sám podzim nabízí. 

Co tedy dát na talíř? 

Nemusíme hledat žádné exotické potraviny. Naopak. Stačí se podívat na to, co nám právě teď nabízí naše zahrady, pole a sady.

Dýně, mrkev, celer, červená řepa a další kořenová zelenina. Luštěniny, ořechy, jablka, hrušky nebo švestky.

S příchodem chladnějších dnů můžeme postupně vyměnit část studených jídel za polévky, vývary, dušenou a pečenou zeleninu, kaše nebo teplé kompoty. Přesně taková jídla ostatně tradiční čínská medicína v tomto období upřednostňuje.

A přidat můžeme také koření a bylinky – třeba skořici, zázvor, majoránku, tymián, bazalku, saturejku nebo rozmarýn.

Nemusíme přitom převrátit celý jídelníček vzhůru nohama. Někdy stačí začít úplně jednoduše: méně průmyslově zpracovaných potravin a sladkostí a více skutečného, čerstvě připraveného jídla.

Bylinky a slezinu a slinivku

A tady už se dostáváme do oblasti, kterou mám nejraději.

Podzim totiž není konec bylinkové sezóny. Právě naopak. Zatímco během léta jsme sbírali hlavně květy a natě, teď se naše pozornost pomalu přesouvá pod zem – ke kořenům.

Pampeliška

Pampelišku většina z nás vnímá jako jarní bylinku. Jenže na podzim nás začíná zajímat její kořen.

Pampeliška podporuje normální trávení a normální funkci jater, přispívá k normální funkci močové soustavy a vylučování. Z kořene si můžeme připravit například odvar nebo tinkturu.

A právě u kořenů je důležité vědět nejen co sbírat, ale také kdy kořen vykopat, jak ho poznat, očistit, usušit a co z něj potom připravit.

To je mimochodem přesně to, čemu se věnujeme v mém online kurzu Kořeny a plody podzimu. Nechci totiž, abyste jen věděli, že „kořen pampelišky je léčivý“. Chci, abyste přišli do přírody, rostlinu opravdu poznali, věděli, kdy ji sbírat – a doma si z ní dokázali něco připravit.

Kopřiva

Na kopřivu bychom neměli zapomínat ani na podzim. Tradičně se používá především jako bylina podporující vylučování vody z organismu a normální funkci močových cest. V tvých podkladech je zmíněna také v souvislosti s obsahem železa.

Hořké bylinky

Na trávení se tradičně používají také hořké byliny, například pelyněk nebo zeměžluč.

Možná si ještě vzpomenete na staré pořekadlo našich babiček:

„Co je hořké pro pusu, to je dobré pro žaludek.“

A něco na tom opravdu je – hořká chuť není v bylinkářství náhodná. Hořké látky jsou jedním z důvodů, proč se některé rostliny tradičně používají právě v souvislosti s trávením.

Čekanka

A na podzim můžeme sáhnout také po kořeni čekanky. Čekanka podporuje normální funkci střev a jater a přispívá k normálnímu trávení.

A právě kořeny jsou pro mě jedním ze symbolů podzimu. Celé léto rostlina čerpala sílu ze slunce a na konci vegetační sezóny se její život postupně stahuje zpátky dolů.

Proto s příchodem podzimu bylinková sezóna nekončí. Jen se mění to, kam se při sběru díváme. 🌿

Podzim nemusí znamenat únavu a příchod nemocí

Možná právě proto mám podzimní bylinkaření tak ráda.

Nemusíme čekat, až nám tělo začne dávat najevo, že se s ním něco děje. Pomůžeme mu ihned.  Můžeme využít období, kdy je kolem nás spousta čerstvých sezonních potravin, plodů i léčivých kořenů, a trochu se vrátit k jednoduchosti.

Teplé jídlo. Méně cukru a průmyslově zpracovaných potravin. Více odpočinku. Procházka venku. A košík, do kterého si cestou nasbíráme něco, co potom skutečně využijeme.

Podzim totiž není jen obdobím sklizně na zahradě. Může být i obdobím, kdy začneme trochu více pečovat sami o sebe.

A pokud vás láká naučit se poznávat, sbírat a zpracovávat léčivé kořeny a divoké plody, můžete se ke mně přidat do kurzu Kořeny a plody podzimu.

A jestli naopak cítíte, že po létě potřebujete svůj jídelníček trochu odlehčit, zpomalit a věnovat několik týdnů cílené péči o sebe, právě na tom je postavená moje Podzimní očista těla.

Michaela Maťhová
Specializuje se na pěstování, sběr a využití bylinek a radí dalším lidem, jak je mohou pěstovat na zahradě, balkóně nebo v bytě. Dělí se o zkušenosti jak využít i jejich léčivou sílu k upevnění zdraví. Je autorkou eBooku DIVOKÉ BYLINKY také eBooku ZBAVTE SE ZÁNĚTŮ DUTIN JEDNOU PROVŽDY Vytvořila také online-kurzy SÍLA BYLIN VE TVÉM ŠÁLKU PĚSTOVÁNÍ BYLINEK V NÁDOBÁCH Žije svůj život v souladu s bylinkami, těší se z jejich krásy a vůně. Inspiruje druhé o tom, jak je možné si pomoci ke zlepšení zdraví díky bylinkám.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *