Artyčok zeleninový
Je to pro nás stále exotická zelenina, ale daří se ji pěstovat i v našich podmínkách a má velmi zajímavou hořkosladkou chuť. Tepelně se upravuje na různé způsoby. Je to doslova lahůdková zelenina, která ozvláštní běžný pokrm. Pro lidský organismus má velmi příznivé účinky – artyčok je možné využít i pro léčebné účely.
Artyčok zeleninový – Cynara scolimus pochází ze Středomoří.
Pěstování artyčoku
Artyčok se u nás dá pěstovat, i když je to teplomilnější rostlina. Na chráněném místě to však lze, například ve skleníku nebo i na volném záhonu v teplejších oblastech. Je to vytrvalá rostlina, tak pokud jej i ve volném záhoně něčím ochráníme, tak nám poroste příští rok znovu. V dobrých podmínkách může vyrůst do výšky až 1,5 metru, pokud se tedy nechá úplně vykvést.
Artyčok potřebuje hlubokou humózní půdu, protože koření docela hluboko. Rozmyslete si, kam ho umístíte, mělo by to být místo osluněné a chráněné před větrem, může tak vydržet na jednom místě několik let.
Předpěstováváme ho na konci února a začátkem března ze semen, která jsou velká podobně jako slunečnicová semínka. Na konci května ho teprve umísťujeme ven, před tím ještě otužujeme.
Pokud máme už nějaký artyčok, tak ho můžeme množit i pomocí odnoží. V druhé polovině dubna z mateřských již přezimovaných rostlin odrhneme trochu zeminu a ostrým nožem odřežeme mladé odnože, které už mají kořeny. Ty pak vysazujeme ihned zvlášť.
Zazimování artyčoku je důležité. Je to sice vytrvalá rostlina, ale na mráz citlivější. Když máme vyřezané stonky tak před zimou ještě zkrátíme listy o jednu čtvrtinu. Všechny listy opatrně svážeme a obložíme suchým listím, kukuřičným šustím a nebo obložíme chvojím a ještě na to chvojí nebo šustí dáme kompostovou zeminu. Rostlina je vlastně svázaná a dokola obskládaná rostlinným materiálem a přihrnutá kompostem do výšky 20 cm, aby se uchránilo srdéčko.
Na jaře, když pomine nebezpečí mrazů, tak rostliny opatrně odkryjeme tak, abychom nepoškodili již mladé výhonky.
Jak sbírat artyčok
Uzavřený květ – to je ten hlavní produkt, o který nám jde. Hlídáme, aby byly ještě zavřené. Jsou to květní úbory, které mají dužnaté okvětní lístky. Vytvářejí se od července až do září. Pokud hrozí na podzim už v září mrazy, můžeme odřezat nerozkvetlé květy i se stonky a uložíme je do písku ve sklepě. Tam přes zimu vytvoří květní korunní lupeny, které můžeme konzumovat.
Pokud chceme artyčok konzumovat nenecháme ho vykvétat – má podobný fialový květ jako mají bodláky.
Léčivé účinky artyčoku
- snižuje tvorbu nadměrného cholesterolu
- má vliv na pokles cukru v krvi
- příznivě ovlivňuje činnost žlučníku a srdce
- posiluje játra – podporuje regenerovat jaterní buňky
- působí proti plynatosti
- proti ekzémům
- celkově harmonizuje trávicí systém
Jak využít artyčok v kuchyni
Artyčokový zavřený květ je potřeba nejprve ořezat od tmavých zelených okvětních plátků, které jsou tuhé a nepoživatelné. Pak ty více vevnitř jsou jemnější a ty se využívají ke konzumaci. Čajovou lžičkou vyjmeme střed květu, ten se nejí. Můžeme si ořezaný květ také příčně rozkrojit – jakoby od vrcholku ke stopce. Tam uvidíme uprostřed takové vlásky – zárodek těch chloupků jako má bodlák a ty musíme právě odstranit.
Takto očištěné květy artyčoků rozřežeme na čtvrtiny a vložíme do vody s citronem. Zajístíme tím, aby nezčernaly. Artyčoky vaříme v oslolené vodě s česnekem do měkka pár minut. Dáme pozor, abychom je nerozvařili, abychom s nimi pak mohli dále pracovat – marinovat, grilovat, atd.
Artyčokové okvětní listy se připravují podobně jako květák nebo polévková zelenina. Může se dusit jako zelenina, nakládá se a přidává se do salátů, může se i naplnit zeleninou, slaninou a zapékat.
Tuhé vnější listy však nevyhazujeme. Můžeme je využít k přípravě čaje, který má odvodňující účinky, detoxikační účinky – jak jsem výše uvedla podporuje činnost a regeneraci jater. Lístky se v horké vodě povaří cca 5 minut, čaj bývá celkem hořký, tak je třeba vyzkoušet, jak dlouho nechat vařit, někomu bude stačit méně. Oslazujeme lehce medem.
Jak si připravit bylinkové směsi na míru se můžete naučit v mém kurzu SÍLA BYLIN VE TVÉM ŠÁLKU.
Další druh artyčoku
Ještě uvedu i další druh artyčoku, a je to artyčok kardový – Cynara carduculus. Ten má květy malé, ty se však k jídlu nepoužívají. U tohoto druhu artyčoku se vybělují řapíky listů. Po 15. srpnu se listy obalí do něčeho prodyšného avšak co nepropouští světlo. Špičky listů čouhají ven. Pak zhruba na měsíc až za měsíc a půl sbíráme vybělené listy a používá se podobně jako květy artyčoku zeleninového. Nebo se připavuje podobně jako chřest.
