Mangold

Je to rostlina, která nahrazuje špenát. Má nad špenátem dvě velké výhody:

1. V létě nevybíhá do květu a tak je možné jej sklízet až do zámrazu.
2. Neobsahuje takové množství kyseliny šťavelové jako špenát. Kyselina šťavelová snižuje využití vápníku v těle.

Mangold je příbuzný špenátu a řepě a můžeme ho vidět ve dvou základních podobách. Buď je to mangold listový nebo řapíkatý. Oba samozřejmě dělají velké listy. Ale ten listový má řapíky kratší, jemnější, celkově menší bublinaté listy od barvy zelené, červené až někdy do fialova.

Řapíkatý mangold je statná vysoká rostlina, právě díky velkým řapíkům. Má také velké žebrované listy. Na obrázcích tu mám převážně mangold řapíkatý, který pochází z mé zahrady.

Jaké má mangold obsahové látky a přínosy pro nás?

Mangold obsahuje vitamíny A, C, E, B, K, také minerální látky, především je to draslík, vápník, fosfor, hořčík, sodík a železo, měď a zinek.

• Protislerotické a protizánětlivé účinky – mangold obsahuje rutin a kvercetin. Tyto látky společně s vitamínem C působí právě protizánětlivě.
• Mangld pomáhá tvořit červené a bílé krvinky díky kyselině listové.
• Posiluje žíly a kapiláry díky flavonoidům, působí proti kornatění cév.
• Pomáhá při depresích, výkyvech nálady, klimakteriu, podpoře paměti a soustředění.

Mangold patří mezi dietní zároveň výživnou potravinu s vysokým obsahem vlákniny a nízkou energetickou hodnotou. Fialové odrůdy obsahují ještě vysokou hladinu antokyanů, které mají na naše tělo ochranný účinek.

Mangold je dokonce výživnější než špenát a hromadí méně dusičnanů. Jediná nevýhoda mangoldu oproti špenátu je ta, že mangold má listy i řapíky tužší a měl by se konzumovat tepelně zpracovaný. A to i v případě, když je mangold ještě mladý. Za to špenátové mladé listy se dají konzumovat syrové.

Pěstování mangoldu

Mangold je velmi nenáročný. Sejeme jej přímo na záhon během dubna. Měl by být od sebe 20-30 cm, protože vyrůstá opravdu statný, řapíkatý potřebuje možná i o něco více místa.

Potřebuje na živiny bohatou půdu, protože vytváří velké množství hmoty. Ze začátku plejeme a okopáváme, udržujeme vlhkou půdu. Za nedlouho listy povrch půdy zakryjí a tak plevele už nemají moc šanci a vysychání půdy se také zpomalí.

Je docela odolný proti chorobám a škůdcům, pozor si musíme dát tedy hlavně na mšice, ale i těch se můžeme zbavit ekologicky, že napadené postříkáme odvarem z rebarbory, který se ještě zředí 1×10. No přesný návod mám v eBooku CHOROBY A ŠKŮDCI BYLIN (a nejen bylin), ve kterém popisuji jak postupovat, aby se bylinkám dobře dařilo. Naučíte se škůdcům a chorobám předcházet a je tam plno rad co dělat, když se nějací na rostlinách vyskytnou. Šetrně tak, aby se pak dal mangold či bylinky, nebo i jiná zelenina jíst. Na Ebook můžete mrknout tady >>>

Je to dvouletá rostlina, takže v létě nevybíhá do květu, stále tvoří listy, můžeme je sklízet po obvodu rostliny na etapy, postupně listy dorůstají. Pokud přežije zimu, dočkáme se druhý rok velkých košatých květenství, které vytváří obrovské množství semen.

Semena jsou vysoce klíčívá, tak pozor na to, aby se vám mangold nevysemenil samovolně, pak už jej budete nacházet v záhonech spoustu let po té :-). Dokoce mi několik let klíčíl i v přilehlém trávníku. Semena si uchovávají dlouhodobou klíčivost, tak se nebojte, že se ho pak zbavíte 🙂

Využití mangoldu

Z metru čtverečního můžeme sklidit dva až tři kologramy zelené hmoty. Po sklizni listy ihned zpracováváme, protože rychle vadnou a ztrácí kvalitu. Připravujeme jej podobně jako špenát, můžeme listy spařit a nakrájet na drobno a zamrazit. Takto si pak uděláme zásobu na mangoldový špenát. Řapíky můžeme využívat podobně jako řapíkatý celer, dusíme je, smažíme, zapékáme.