(Rosmarinus officinalis)
Čeleď Hluchavkovité (Lamiaceae)
Rozmarýn nebo také rozmarýna lékařská je bylinka široce využívaná v kuchyni i pro zdraví. Tento druh bylinky pochází ze Středomoří, kde roste často u mořského pobřeží. Je to vytrvalý keř, ovšem v naší zeměpisné šířce nepřežívá zimu, tak se musí zazimovat. Ve své domovině dorůstá až 3 metrů.
Sbírá se nať – nedřevnaté vrcholky nebo listy nejlépe po odkvětu. V té době má nejvíce účinných látek.
Pěstování rozmarýnu není zase tak složité, když se budete řídit několika radami.
Nejčastěji se užívá ve formě čaje – jedna čajová lžička sušeného rozmarýnu se zalije čtvrt litrem vody a nechá se 10 minut luhovat. Pijeme maximálně 2x denně.
Rozmarýn má velice silnou aromatickou chuť, proto je třeba dávat opravdu pozor při dávkování.
Je přidáván hlavně k masu, protože mu dodá chuť zvěřiny – hlavně k telecímu, skopovému, králičímu i drůbežímu. Opékanému masu na rožni dodá slabě uzenou příchuť.
Přidává se také k zelenině smažené na olivovém oleji.
Je dobrý s baklažánem, cibulí, rajčaty, pastiňákem, se zelím, s čočkou, houbami, s výše uvedeným masem, bramborami, s vejci, rybami, smetanovým sýrem.
Je také dobrý v ovocných nápojích, s meruňkami.
Dobře se kombinuje s bobkovým litem, česnekem, mátou, levandulí, šalvějí, saturejkou, tymiánem, dobromyslí (oreganem), pažitkou a petrželí.
Výluh z rozmarýnu je výborný také jako kondicionér pro tmavé vlasy.
V koupeli osvěžuje a výborně čistí póry. Silnější výluh může posloužit jako repelent. Podobně jako levandule odpuzuje hmyz.
Sklízí se celé snítky nebo listy a suší se maximálně do 35 °C, skládají se do sklenic a nadrtí se těsně před použitím. Rozmarýn lze vyluhovat v octě – vinném nebo jablečném, nebo v panenském olivovém oleji.