Čeleď: miříkovivé (apiaceae)
Kmín pochází z Asie a ze severní a střední Evropy. Pěstuje se jako dvouletka. Kmín se pěstuje i v ČR.
Kmínem se dochucuje pečivo – zejména tmavý nebo rýžový chéb, sušenky, kořeněné pečivo, dále různé uzeniny, zelí, polévky a dušené pokrmy. Přidává se také k vepřové a hovězí pečeni, k dušeným zeleninám i k pečenému ovoci. Nesmíme zapomenout, že se přidává také do brambor.
Silice kmínu je také součástí lihovin jako je brandy a kmínka (kmínový likér).
Dobře se kombinuje s plody koriandru, s jalovcem, česnekem, tymiánem, chilli a petrželí. Je základem tuniské kořenící smesi Tabil – je to směs koriandru, kmínu, česneku a chilli. Toto koření je vhodné právě k hovězí pečeni a dušené zeleniny.
Kmín zlepšuje trávení, působí proti nadýmání, podporuje chuť k jídlu, osvěžuje dech. Například pečená jablka s kmínem je pochoutka, která uklidňuje žaludek.
Kmín pomáhá také zklidnit dělohu při ženských potížích. Spazmolytické látky, které jsou součástí kmínu, uklidňují nejen trávicí ústrojí, ale všechno hladké svalstvo, mezi něž patří i děloha. Proto kmín dělohu uklidňuje zejména při menstruačních bolestech.