Alliaria petiolata

Během dubna nám začíná růst další bylinka, která voní po česneku, proto se jí také říká česnáček, navíc je to česnáček lékařský. Má totiž i léčivé účinky – očistné, antiseptické a dokonce i protirakovinné.  Jeho česnekovo-hořčičná chuť je velmi příjemné zpestření do mnoha jídel.

Česnáček je dvouletá nebo krátce vytrvalá rostlina hojně rostoucí v listnatých a křovištních lesích, hájích, na rumištích a zahrádkách. Má ráda humózní, vlhké půdy, písčité i hlinité.

Dorůstá do výšky 20 – 80 cm – záleží na podmínkách.

Kdo nechcete číst článek, pusťte si video – je tam i srovnání česnáčku s popencem (často se s ním plete ve stadiu velmi mladých rostlinek)

Co se sbírá?

Sbírá se celá nať na jaře, kdy je ještě mladý. Později je lodyha tuhá a tak sbíráme listy a květy bez lodyhy. Ze začátku má listy okrouhlé, podobné jako má popenec. Ovšem díky česnekovému aroma si jej s popencem nespletete (navíc popenec je taky jedlý).

Mladé okrouhlé listy

Účinky česnáčku

Je to přírodní antibiotikum

• Má protizánětlivé a antiseptické účinky – žvýkání česnáčku pomáhá proti zánětu dásní, konzumace česnáčku je velmi přínosná, desinfikuje močové cesty, dýchací cesty a střeva. Pomáhá často při očistných kúrách, podporuje činnost žlučníku, jater a slinivky.
• Zevní užívání slouží k léčení vyrážek, ekzémů, zánětů kůže a nehojících se ran. Zevně se kombinuje často s kostivalem, měsíčkem. Je vhodné při léčbě kožních onemocnění zároveň česnáček i konzumovat, protože očista střev a správná funkce jater a slinivky má příznivý vliv na imunitu a hojení ekzémů.

Užívá se tedy celá nať nebo listy často v syrovém stavu nebo v podobě tinktury. V čajích není moc vhodný z důvodu jeho česnekového aroma.

Obsahuje hodně vitamínu C a A. Česnáčku lékařskému jsou dokonce přisuzovány protirakovinné účinky.

Použití česnáčku v kuchyni

Česnáček – jak už napovídá jeho název – má česnekové aroma a v ústech chutná podobně jako česnek kombinovaný s hořčicí. Vzhledem k množství příznivých látek doporučuji připravovat jej syrový podobně jako pažitku – tedy jen tak na chleba, do pomazánek. Díky česnekovo-hořčičné chuti se výborně hodí do bylinkových dipů.

Hodí se také do jarních salátů – přidá jim velmi příjemnou chuť, k rybám a k jehněčímu masu. Může se přidat také do krémové polévky z brokolice nebo květáku.

Semínka česnáčku se mohou využívat podobně jako semínka hořčičná.

Můžeme si z něj vyrobit pesto na těstoviny nebo česnáčkový ocet – celá nať česnáčku se vyluhuje v kvalitním octu. Za pár dnů se scedí a používá třeba do salátů.

Abyste nemuseli nahánět informace co se kdy sbírá a nechcete, aby vám odrostla nebo „utekla“ nějaká bylinka, vytvořila jsem praktického průvodce.

Zaměřila jsem se na divoké bylinky, které jsou většinou dobře dostupné v přírodě, často kolem nás a bohužel jsou přehlíženy bez povšimnutí. Proto jsem připravila knihu DIVOKÉ BYLINKY >>>

KNIHA OBSAHUJE 75 DIVOKÝCH BYLIN – PODÍVAT SE NA DETAILY KNIHY >>>