Křen selský

(Armoracia rusticana)

Čeleď: Brukvovité  (Brassicaceae)

Je to vytrvalá rostlinka vysoce odolná mrazu. Pochází ze západní Asie a východní Evropy, dodnes roste planě v ukrajinských a ruských stepích. Od tud se postupně rozšířil do střední a západní Evropy, kde se vyskytuje divoce – tudíž jej už řadím mezi divoké bylinky. Na konci 16. století byl oblíben v Německu a Dánsku, kde byl používán do rybích omáček. Angličtí osadníci křen přivezli do Severní Ameriky a kolem roku 1850 se tam začal i pěstovat.

Křen v kuchyni

Používá se hlavně kořen, ale listy taky nejsou k zahození – křupavé mladé listy se používají do zelených salátů. Stačí jen pár kousků, dodávají salátu příjemnou ostrou příchuť. Dá se použít i ocet, ale citron je lepší!

Čerstvě nastrouhaný kořen se pokape citronovou šťávou, aby si zachoval světlou barvu a ostrost.

Je dobrý do salátů, na brambory i do kořenové zeleniny, s jablkem, avokádem, červenou řepou Používá se k masům – hovězímu vařenému i k hovězí pečeni, hovězímu jazyku, tučným nebo uzeným rybám, s různými uzeninami a dokonce i mořskými plody. Velice často se z něj připravuje křenová omáčka nebo různé chuťovky – recepty jsou růzńé, záleží na tom, co komu chutná:

• křen smíchat se smetanou a trochou octa
• křen smíchat jen s kysanou smetanou (přidává se i cukr, ale nemusí být)
• křen zašlehaný do másla a hořčice (výborné ke klasu kukuřice nebo k mrkvi)
• křen s meruňkovou zavařeninou a trochou hořčice (pomazánka na šunku)
• křen s nastrouhanými jablky s trochou cironové šťávy (oblíbené v rakousku – “Apfelkren”

Někdo má radši křenovou omáčku lehce povařenou, sníží se tím štiplavost, ale i léčivé účinky křenu.

S čím se ještě křen dobře kombinuje?

S koprem, celerem, kapary, pažitkou, smetanou, hořčicí, rajčatovém pyré, zelím, jogurtem, octem.

Křen – účinky pro zdraví

Křen je označován jako český ženšen, rostlina mládí.

Obsahuje velké množství prospěšných látek, vyjmenujeme si ty nejpodstatnější – hodně vitamínu C, dále vápník, hořčík, železo, draslík, organické kyseliny, enzymy, fytoncidy.  Právě díky fytoncidům má antibiotické účinky, působí tedy proti mnoha patogenům – co se týče lidského zdraví hlavně v případě nachlazení a kašle, působí i proti střevním parazitům.

Účinky křenu

• proti nachlazení – tlumí kašel, ředí hleny – účinná je inhalace čerstvě nastrouhaného křenu.
• příznivě ovlivňuje zažívání – podporuje střevní mikroflóru, podporuje tvorbu trávicích šťáv, urychluje metabolismus
• protirevmatický, působí proti bolesti zad a při neuralgických potížích
  • Vyrobte si placky dle lidového předpisu: Kořen křenu nastrouháme (3 díly) a s moukou (5  dílů) a trochou octa smícháme v těsto. Můžeme přidat i sádlo (1 díl).  Z těsta uděláme placku, -tu přiložíme přes plátýnko na bolestivé místo. Nikdy ne přímo na kůži! Mohlo by to způsobit zánět kůže či puchýře. Nechte působit maximálně 20 minut. Přizpůsobte délku citlivosti pokožky. Křen zvyšuje prokrvení kůže a působí i hlouběji ve tkáních. Tím podporuje hojení a regeneraci, také mírní bolest.
• Proti kašli a chrapotu
  • zalijte strouhaný křen trochou medem nebo zasypejte cukrem, křen může být i na plátky – podobně jako u cibule křen pustí šťávu a tu konzumujeme několikrát denně po lžičkách.
• Křenové víno na pročištění žaludku a proti ledvinovým kamenům a písku, podpory menstruace
  • Nakrájíme na tenká kolečka 10 dkg křenu a zalijeme je 1 litrem červeného vína. Necháme 8 dní vyluhovat. Užíváme 3x denně lžíci –  ráno na lačno, pak ještě v poledne a večer vždy před jídlem.

Kdo by se měl křenu vyhnout?

Ve větší míře by jej neměly konzumovat těhotné ženy, lidé s onemocněním štítné žlázy – dlouhodobější užívání křenu má na ni nepříznivý vliv, lidé s žaludečními a dvanácterníkovými vředy.

Upozornění: Křen by se měl používat spíše nárazově v případě výše uvedených problémů.

Křen v kosmetice

Pleťová voda k dstraňování pih a jaterních skvrn, proti akné a mastné pleti

Vymačkanou šťávu z křene smícháme se slabým octem – 4%  – nejlepší je jablečný nebo vinný a užíváme jako pleťovou vodu, kterou necháme chvíli působit – cca 10 minut a pak umyjeme.

Pěstování křene

Křen potřebuje vlhčí slunné nebo polostinné stanoviště. Je mrazuodolný a kořeny mohou dosahovat hodně hluboko. Každý kousek, který zůstane v půdě, má schopnost regenerovat, obrůstat, tak si rozmyslete, kam jej umístíte, protože pak se ho těžko budete zbavovat a hrozí následné zaplevelování křenem.

Pokud nemáte zahradu nebo jej jednoduše na zahradu nechcete, můžete si jej najít v přírodě, v květnu kvete výrazným květenstvím a tak budete aspoň vědět kam na podzim na něj. Pro pěstování jiných bylin na zahradě a hlavně balkoně nebo v bytě mám pro vás tento návod >>>

Poptejte se zahrádkářů nebo udělejte si výlet okolo pasek a potoků, křen má rád vlhko a tak u vody na křen určitě narazíte. Na obrázku je fotografie květu křene. Ten může dorůst až do výšky 1,5 metru.

Křen selský na louce

Víceleté pěstování

Množení je nejlepší pomocí kořenových řízků. Na podzim nebo brzy zjara sázíme do brázdy 30 cm kořenové řízky o síle tužky a délce osmi centimetrů. Kladou se vodorovně! Vzdálenost mezi řízky musí být alespoň třicet centimetrů, aby měly nové kořeny dost místa k růstu. Brázdu pak zahrňte a povrch utužte.

První rok se z křenových řízků vyvinou listové růžice a až druhý rok na podzim můžete sklízet pěkně vyvinuté kořeny. Při jejich dobývání dejte pozor, aby nedošlo k poškození matečných řízků – sklízí se jen kořen, který prorostl brázdou na povrch. Křen můžete takto sklízet pak každoročně, pokud budete na podzim křen přihnojovat kvalitním kompostem, vydrží na stanovišti i deset let.

Jednoleté pěstování

Brzy na jaře (březen) záhon připravte jak je psáno výše (30 cm hluboká brázda a brázdy od sebe 30 cm.)Rozdíl spočívá v úpravě řízků, které před výsadbou otřete hadříkem. Tím se zabrání tvorbě vedlejších kořenů. Neotírá se jen vrchní část řízku o délce asi dva a půl centimetru.

Sadba se klade  tentokrát šikmo (v úhlu čtyřiceti stupňů), aby vrcholek řízku byl těsně pod povrchem. Tím, že se zamezilo růstu vedlejších kořenů, hlavní kořen je hned první rok silný a vhodný pro sklizeň. Po výsadbě záhon urovnejte, během vegetace udržujte porost bez plevelů a na podzim už budete sklízet urostlé silné kořeny křenu, jež se dobývají ze země celé. Výsadbu křenu je potřeba provést na další rok znova.