Proč mám ráda plevele na zahradě

Mnoho rostlin roste nevítaně na našich zahradách. Utlačují nám zeleninu, rychle se množí, jsou téměř nezlikvidovatelné. Jak je to možné? Příroda totiž ví, co nám podstrojuje. Většina z nich má výborné účinky a rostou přesně v tom období, kdy to lidské tělo potřebuje.

Ačkoli také pěstuji zeleninu a ne jen bylinky, tak plevele mají na mé zahradě své místo. Ne že bych je vítala zrovna přímo na záhonku například s červenou řepou, s hráškem nebo rajčaty či ředkvičkami, ale moje zahrada má trochu takový přírodnější ráz, nemám všechno podsypáno štěrkem a kůrou, pod níž by byla netkaná textilie……nemám úhledný trávníček, kde by mohly vegetovat jen určité druhy trav určené pro ten „nej“ trávník.

Nevadí mi, když v trávníku rostou pampelišky (smetanky), sedmikrásky, v živém plotě podrůstají kopřivy, jitrocele, na úpatí skalky řebříček, u plotu se krčí pod hrušní kontryhel a v trvalkovém záhonu se neustále vyjímá bršlice – ó jak toto je úporný plevel! Nebo takový ptačinec žabinec, je sice malý a plazivý, ale udělá v mžiku souvislou vrstvu zeleného koberce.

Postupně si všímám, že je to opravdu tak, rostliny, které jsou kolem nás v hojnosti a jsou i velmi odolné, bývají často hodně prospěšné našemu zdraví. Je nutné si uvědomit, že čersrvé byliny mají pro naše tělo veliký přínos v podobě mnoha vitamínů, minerálních látek a dalších účinných látek, kterými jednotlivé rostliny doslova oplývají.

Divoké bylinky svým obsahe vitamínů a minerálů jednoznačně předčí kupovanou zeleninu ze supermarketu, která bývá dlouho skladovaná a mnoho vitamínů a minerálů jí už chybí.

Mnoho z plevelů jsou opravdu léčivé bylinky, popíšeme si alespoň 10 základních druhů, které rostou na zahradách nejčastěji a jak je můžeme efektivně využít pro naše zdraví. Především si už jen jejich konzumací zvyšujeme imunitu, protože obsahují mnoho prospěšných látek, které v dnešní konvenční stravě nalezneme velmi málo nebo skoro vůbec.

Pampeliška lékařská (Taraxacum officiinale)

Pampeliška působí zejména díky hořčinám povzbudivě na trávicí orgány a podporuje sekreci trávicích šťáv. Povzbuzuje činnost žlučníku – doporučuje se osobám trpícími záněty a špatnou funkcí žlučníku. Ovlivňuje také příznivě činnost jater a ledvin, inulín působí příznivě při cukrovce – snižuje hladinu krevního cukru.

Udělejte si jarní detoxikační kúru – žvýkejte 6-10 květních stvolů po dobu 14 dnů – (jen stopky bez květů) Pomalu je žvýkejte a docílíte tak očištění jater, žlučníku, snížíte hladinu cukru v krvi a také vás přejde únava! Toto by se mělo dělat v době, kdy pampeliška začne kvést.

Pampelišku je možné konzumovat po celou sezónu její vegetace, využíváme také její kořen, který má účinných látek ještě více, než nadzemní zelené části. Kořen často přidávám jako petržel do vývarů, nebo do zeleninové pánve nakrájenou na kolečka. Lze ji také se zeleninou zapékat. Je překvapivě dobrá.

Hluchavka bílá(Lamium album)

Květ hluchavky pomáhá proti kašli, napomáhá vykašlávat hlen, pije se čaj z hluchavkyových sušených květů.

2-3 kávové lžičky sušených květů hluchavky zalijeme ¼ litrem horké vody, necháme chvíli luhovat a pijeme 2x denně.

Podobné účinky má i hluchavka nachová nebo hluchavka skvrnitá (růžovokvěté), či pitulník žlutý (žlutokvětá) – i když ten má ještě navíc blahodárné účinky na ledviny a ženské pohlavní orgány.

Ptačinec žabinec (Stellaria media)

Tato divoká bylinka je výborný zdroj vitamínu C a E, tříslovin, hořčin a saponinů. Sbírá se nať. Když je mladší, je chutnější. Obsahuje i karoten a minerální soli s obsahem draslíku a hořčíku. Můžete jej přidat do salátů nebo pomazánek obdobně jako řeřichu, nebo pažitku. Přidejte jej syrový do polévky už na talíři, přidejte jej třeba do míchaných vajec.

Používá se při léčbě ekzémů – zlepšuje stavy při úporném atopickém ekzému, tiší revmatické bolesti.

 Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris)

Je to naprosto skvělá bylinka pro ženy. Sbírá se list před květem. Pije se jako čaj. Může se připravit z čerstvého i sušeného kontryhele. Má výborné účinky na úpravu menstruačního cyklu, zmírňuje nadměrnou krvácivost, působí proti výhřezu dělohy a konečníku hlavně po porodu. Tyto blahodárné účinky způsobují fytohormony.

Kromě toho má i desinfekční účinky, tudíž působí proti trávicím obtížím, blokuje patogenní mikroorganismy a plísně v zažívacím ústrojí. Působí i zevně pomocí oplachů desinfekčně i na pleť, to znamená hlavně při výskytu akné. Dokonce je doporučován i při cukrovce. Takže ženy, bez kontryhelu ani ránu! Můžete si ho vypěstovat i cíleně na zahradě nebo balkoně 🙂

Řebříček obecný(Achillea millefolium)

Další bylinka určená také hlavně ženám. Sbírá se květ a nať. Pomáhá mírnit menstruační bolesti. Lze pít společně s kontryhelem. Farář Kneipp vyslovil ve svých spisech tento názor: „Ženy by se uchránily před mnohými těžkostmi, kdyby občas sáhly po řebříčku!“ Ať již se jedná o mladou dívku, která má nepravidelné měsíčky nebo o starší ženu, která je v přechodu nebo jej má již za sebou.

Marie Treben přímo uvádí: „čaj z řebříčku při návalech krve do hlavy, doprovázených bolestmi jako by měla hlava prasknout, při závrati, nevolnosti, chorobách spojených se slzením, při pichlavých bolestech očí a při krvácení z nosu. Záchvat migrény, vyvolaný změnou počasí nebo fénem (jižním suchým a teplým větrem v Alpách), odstraní často již jeden šálek čaje z řebříčku, který pijeme po doušcích velmi vřelý. Když se pravidelněpije čaj z řebříčku, ztratí se migréna úplně.“

Sedmikráska chudobka(Bellis perennis)

Obsahuje Inulín, který pomáhá podporovat činnost jater, žlučníku a sleziny. Snižuje také hladinu krevního cukru. Dále obsahuje saponiny, které napomáhají vykašlávání a působí také protizánětlivě. Pomáhá v zažívacím ústrojí zachovat přirozenou mikroflóru. V jarním období je to ideální bylinka na očistu, ovšem konzumovat ji můžeme po celou dobu její vegetace. Přidejte si listy i květy do salátů, nebo na chleba s máslem, ozdobte si sedmikráskou polévku nebo brambory.

Na odkašlávání si připravte čaj nebo sirup z květů.

Příprava sirupu: hrst květů vhodíme do 0,5 litru vařící vody a necháme 12 hodin stát. Scedíme, prolisujeme přes plátno a do šťávy přidáme 0,5 kg cukru a vaříme do zhoustnutí. Užíváme 2-4 lžičky denně proti kašli.

Příprava čaje: 3 lžičky květů zalijeme 0,25 litru vařící vody, necháme 15-20 minut odstát a pijeme 2 šálky denně.

Kopřiva dvoudomá(Urtica dioica)

zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů, působí blahodárně na slinivku, na čištění krve, proti revmatismu a mnoho dalšího. Kopřiva je naše nejlepší bylinka na pročištění krve a krvetvorbu. Díky vysokému obsahu křemíku podporuje stavbu tkání, kostí a upevňuje cévy.

Udělejte si kopřivový špenát! Je snad lepší než ten klasický. Už se nemůžu dočkat, až budou mladé kopřivy, z mladých listů je špenát nejlepší. Podobné účinky má i kopřiva žahavka.

Pokud nastane pozdnější léto, je možné zase sbírat kopřivová semínka. Sbírají se dokud jsou zelená, mají mnoho prospěšných látek, dají se sušit a přidávat do jídla.

Jitrocel kopinatý(Plantago lanceolata)

Jitrocel obsahuje glykosidy, slizy, působí antibakteriálně, podporuje uvolňování hlenů a jejich odchod z dýchací soustavy. Jitrocel se na prvním místě užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění a kašli. Podobné účinky má i jitrocel větší.

Rozdrcené listy jitrocele vyléčí každou ránu, ikdyž by byla 10 roků stará – např. bércové vředy. Přikládejte každý den čerstvé rozdrcené listy na rány, listy musí být před tím omyté a vysušené čistým plátnem.

Sirup proti kašli – působí na uvolnění hlenů a snadnější vykašlávání

Nasbíráme jitrocelové listy, nasekáme co nejvíc na jemno a prosypáváme cukrem. Na dno sklenice dáme nejdříve listy a pak na to vrstvíme cukr, na ten další nasekané listy a zase prosypáváme cukrem. Vrstvy jsou silné cca 1cm. Směs je dobré od začátku co nejvíc udusat. Tak pokračujeme, dokud nemáme plnou sklenici. Necháme stát na teplém stinném místě. Zhruba po 10 ti dnech sléváme sirup do temné skleničky a uchováváme v chladu.

Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea)

Je to bylinka, která působí silně protizánětlivě. Hlavně v dýchacím a trávicím ústrojí. Tlumí takézáněty a svědivost kůže, zabraňuje tvorbě žlučových kamenů a detoxikuje játra. Může se užívat sušený i čerstvý. Sušený má více nahořklou chuť. Pokud možno, užívejte jej čerstvý – do salátu, polévek, pod maso, do šťouchaných brambor.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)

Je to plevel, kterého se jen těžko zbavuje. Bršlici však nelze upřít její léčitelské schopnosti. Nálev z bršlice se užívá při revmatismu nebo při močových kaméncích. Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů. Nálev by se měl pít jen několik dní, není doporučováno dlouhodobé podávání.

Ovšem co si můžete dopřávat, je bršlicové pesto nebo špenát z mladých bršlicových listů. Je opravdu výborný. Bršlice má navíc lehce mrkvovo-petrželkovou chuť, tak se hodí i jako čerstvá do salátů, do těstovin, do polévky.

Už od dávných dob byla rozdrcená bršlice přikládána na bolestivé partie těla jako prostředek mírnící bolesti při revmatismu a dně (odtud také pochází latinské druhové jméno rostliny: podagra = dna nohou). Nejenže mírní bolesti, ale dnu také pomáhá léčit. Proti dně působí také už z toho důvodu, že podporuje vylučování kyseliny močové, která právě dnu způsobuje.

Mladé listy obsahují vitamín C a jsou někdy používané jako salát. Uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha), zevně ve formě obkladů namočených v nálevu se užívá na zanícené rány či hemeroidy, rozdrcené čerstvé listy podporují hojení ran nebo se přikládají na bolavé klouby. Nálev z bršlice se užívá také při revmatismu.

Tip:

Bršlice je bezkonkurenční proti komářímu štípnutí. Stačí rozmačkat stonek listu a potřít štípanec. Bolest i podráždění za pár minut přejde.