Šípková růže
(Rosa canina)
Čeleď Růžovité (Rosaceae)
Starší bratr růže – šípek je keřem krásným v každém ročním období. Na počátku léta kvete něžnými růžovými či bílými květy a na podzim se rozzáří jasně červenými plody. Roste na okrajích lesů, stráních, při polních cestách.
Šípky znali naši předkové už v době kamenné. Prastarý druh růže keltské byl velmi ceněn už římskými a řeckými lékaři, kteří používali především růžový olej. Růže je nejznámější rostlinou Venušinou a byla vždy součástí „nápojů lásky“.
Květy růže mají protizánětlivý a protirevmatický účinek. Květ léčí průjem, pomáhá při kašli a jako kloktadlo při bolení v krku, příznivě upravuje střevní mikroflóru po používání antibiotik, pomáhá při silné menstruaci a posiluje játra a nervy. Celkově růže uklidňuje a harmonizuje Má rovněž výborné kosmetické účinky. Používáme kosmetiku s růžovým olejem nebo růžovou vodu. Pravý růžový olej je velmi nákladný.
Šípky obsahují velké množství vitamínu C. Používají se při prevenci a léčení nemocí z nachlazení, chřipkových infekcí, horečce, nedostatku vitamínu C, při rekonvalescenci, celkové únavě a při průjmovém onemocnění. Plody šípku sbíráme před prvními mrazíky a sušíme je při teplotě 45°C.
Je možné sušit šípky i rychlejším způsobem na 60 °C. Já doporučuji do těch 45 °C, kvůli zachování vitamínů a prospěšných látek!
Co se sbírá?
Květ – lze z něj vyrobit i parfém! Můžete se inspirovat tady z Herbáře 🙂
Plod – zaměříme se hlavně na šípek – plod. Sbírá se do konce října do prvních mrazů. To v případě, když chceme šípky sušit přirozenou cestou, ne v troubě nebo sušičce. Ve videu níže můžete zjistit jakým způsobem lze připravit opravdu lahodný čaj, kromě toho, že je zdraví prospěšný, je i lahodný, můžu sama potvrdit, ale je nutné dodržet recepturu – viz video.
Šípkové hálky – na konci léta a na podzim můžeme spatřovat takové chomáčky, které způsobuje škůdce žlabatka růžová. Tyto hálky se sbírají pro svůj účinek:
- posilování imunity
- působí dobře proti oparům
- čistí močové cesty
- podporují i krevní oběh
- protirakovinové účinky – hálky obsahují fenolické látky, které působí na náš organismus jako antioxidanty, údajně mají předcházet rakovině
Z hálek se vyrábí tinktura. Níže na obrázku vidíte, jak hálka vypadá. Sběrem zároveň i růžovému keři ulevíte, protože hálky jej vysilují.
Hálka vytvořená Žlabatkou růžovou
Výroba tinktury:
Hálky rozřežeme na kousky, vyjmeme z nich případné larvy a naložíme do alkoholu tak, aby byly potopené. Můžeme použít klasickou pálenku 52 %, nebo vodku, ale ta má nižší obsah alkoholu, tedy bude tinktura trošku slabší. Luhujeme po dobu 3 týdnů a občas ji protřepeme. Po té ji zcedíme a uzavřeme do lahví v chladu a temnu. Užíváme 3x denně 20 kapek (cca kávová lžička) do čaje.
Hálky můžeme i nasušit na přípravu nálevů.
Video-recept Příprava šípkového čaje
Na půl litru studené vody potřebujete 40 sušených rozdrcených šípků (stačí, když budou jen narušené, prasklé, aby se dobře vymacerovaly -sušené šípky jednoduše rozrušte paličkou na maso v nádobě, kterou můžete poškrábat , nebo ve hmoždíři )
Macerujte – čili luhujte 12 hodin ve studené vodě a vše pototm svařte – zahřejte na bod varu a sceďte do hrníčku. Oslaďte medem – doporučuji med na polévkovou lžíci jen lehce konzumovat k čaji, aby se vám neuvařily prospěšné látky z medu. 🙂
Takový čaj je vitamínová bomba – vitamín C a škála vitamínů B. Takový čaj s medem chutná opravdu výborně!!
Čaj z nasbíraných a usušených šípků má skvělou chuť i preventivní účinek proti rýmě, nachlazení. Příroda ví, proč nám jej servíruje zrovna na podzim!
Co když už šípky přemrzly?
Vůbec to nevadí, protože je můžeme použít zase jinak. Naopak! V přemrzlém stavu se používají na výrobu marmelády, nebo si z nich můžeme udělat víno. Víno je velmi lahodné:
- 200 g čerstvých zralých šípků, (klidně i přemrzlých)
- 40 g cukru
- 600 ml vody
- živná sůl a vinné kvasinky
Cukrový roztok: 300 g cukru a 200 ml vody
Šípky zbavíme stopek a zbytků kalíšků a rozpůlíme. (Někdo tvrdil, že šípkové víny od semínek šípků je nahořklé, tak já raději nepůlím). Posypeme cukrem a spaříme vařící vodou. Vy vychladnutí nalijeme do demižonu přidáme vzklíčené kvasinky s živnou solí a cukerný roztok. Zavřeme kvasnou zátkou a necháme kvasit. Šípky se ponechávají po celou kvašení v moštu. Kvašení může trvat i 3 měsíce.
Po vykvašení se stočí do nádoby a nechá usadit, pak se stáčí ještě jednou už rovnou do lahví. Nechává se v lahvích ještě několik měsíců – třeba i půl roku ležet, získává tím lepší chuť. Víno má žlutou až naoranžovělou barvu a chutná výborně!
PS: Šípky po vykvašení nevyhazujte, mohou se použít ještě jednou na další víno 🙂
Pokud chodíte často do přírody, můžete si přemrzlé šípky mlsat jen tak, jsou výborné! Inspirujte se z videa Miriam štolfové:
Uchovávání:
Sušení šípků – na pečícím papíře nebo na libobvolné tkanině – nechte na radiátoru – sušení trvá cca týden, ve volném prostoru v bytě cca měsíc. Pokud chcete mít šípek usušený rychleji, tak je možné v troubě při teplotě cca 45 °C při puštěném ventilátoru přibližně 12 hodin. V té torubě sušte šípek, který už přešel mrazem, ten co nepřešel mrazíky, můžete sušit jen tak na polici na pečícím papíře, doba tohoto sušení – cca měsíc.
Upozornění – přemrzlé změklé šípky se suší hůře než ty tvrdé. Doporučuji tedy pro sušení sbírat nezměklé šípky. Navíc mi přijde, že čaj z usušených změklých šípků není tak lahodný. Navíc přemrzlé šípky už mají i méně vitamínu C.
