Jeřáb obecný

Byl „objeven“ docela náhodou, počátkem 19. století v okolí obce Ostružná u Šumperku díky pastevcům ovcí, kteří jej ochutnali a zjistili, že tento jeřáb není vůbec hořký. Je to tedy původní plodina zdejšího kraje. Říká se mu také citrón severu. V dnešní době se volně vyskytuje především v Jeseníkách, jinde ho spatříme jen málokdy. V dnešní době může být i vysazen v okolí silnic.

Původní druh, který je rozšířený je jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), říká se mu také jeřáb ptačí. Jeho plody jsou při ochutnání vždy nahořklé. Mají kyselou chuť, ale je tam i ta hořkost. Ale varianta jeřábu sladkoplodého – jeřáb obecný ‚MORAVSKÝ SLADKOPLODÝ‘ (Sorbus aucuparia var. ‚EDULIS‘) má sladkokyselou chuť. Plody jsou také výrazně kyselé, ale není tam stopa po hořkosti.

Komu by se nechtělo číst celý článek, může se podívat na video cca 7minut. Je tam téměř všechno, kromě receptu na kompot, recept najdete níže v článku.

Jak vůbec tento jedlý jeřáb poznáme?

Podle listů

• JEŘÁB OBECNÝ – tento jeřáb má pilovité okraje listů téměř po celém obvodu, někdy jen do poloviny
• JEŘÁB OBECNÝ ‚MORAVSKÝ SLADKOPLODÝ‘ – má pilovité okraje listů jen na špičkách, ani ne do poloviny listů

Podle plodů

• JEŘÁB OBECNÝ – má plody po ochutnání nahořklé, plody jsou trošku menší
• JEŘÁB OBECNÝ ‚MORAVSKÝ SLADKOPLODÝ‘ – není v chuti žádná hořkost patrná

Podle vzrůstu

• JEŘÁB OBECNÝ – tvoří především keře a polokeře, většinou polokeř má více kmínků
• JEŘÁB OBECNÝ ‚MORAVSKÝ SLADKOPLODÝ‘ – tvoří klasický strom s kmenem a korunou

Co se týká poznávání jeřábů, tak největší jistotu budete mít podle chuti těch plodů. Protože podle listů a vzrůstu je to poznávání často sporné. Dnes je možné si jeřáb obecný sladkoplodý kopit v zahradnictvích, tak klidně jej vysaďte, pokud máte možnost kde. Já jsem to tak udělala.

Který jeřáb se sbírá a kdy?

Nemusíte se obávat, že by ten jeřáb byl jedovatý. Ať se jedná o ten s hořkými plody nebo o jeřáb sladkoplodý, oba jsou léčivé. To, že se tomu sladkoplodému říká, že je jedlý, je kvůli té chuti. Je to podobně jako s houbami. Třeba suchohřib hořký takzvaný „hořčák“ není jedlý, protože je prostě hořký a zkazil by vám smaženici. Ale neotrávíte se 🙂 Takto je prezentován jedlý a nejedlý jeřáb.

Ovšem léčebné účinky mají oba jeřáby stejné. Jen ten hořký pouze nedoporučuji k přípravě kompotů, marmelád – prostě byste si jednoduše nepochutnali. Oba druhy jeřábu však doporučuji nejdříve tepelně opracovat nebo usušit. Větší množství snězené za syrova může způsobit zažívací potíže, pocit na zvracení. Pár kuliček za syrova je ale super.

Sklizeň plodů začíná zhruba od poloviny září, pokud se nechají plody přezrát, tak se zcvrkávají, mohou bohužel i černat. Když přejdou mrazem, hodně změknou. Přemrzlé jsou vhodné na marmelády, vína, likéry, nikoli na sušení nebo na zavařování. Já raději sbírám plody během září je to jistější 🙂

Účinky jeřábu

Jeřabiny jsou bohaté na mnoho prospěšných látek. Plod jeřábu obsahuje hlavně organické kyseliny, cukry, třísloviny, pektiny, karotenoidy, rutin, vitamin C – převyšuje svým obsahem i citron. Navíc díky obsahu mnoha prospěšných látek je skvělý proti nachlazení.

• snižuje krevní tlak
• působí příznivě na štítnou žlázu – harmonizuje její funkci
• je močopudný a lehce projímavý
• díky rutinu posiluje cévní stěny

Jeřabiny můžeme naložit do tinktury, usušit a přidat do čajových směsí, možná by i z těch hořkých mohl být dobrý likér a víno. Sladkoplodý můžeme ještě připravit jako kompot nebo marmeládu. Na kompot mám jednoduchý a šetrný recept, kdy se tepelně opracuje jen krátkodobě, je výborný pak třeba na brambory místo kyselé okurky. Krátkým tepelným opracováním se zachová většina prospěšných látek.

Jeřabinový kompot

• 1 litr vody
• 1 kg cukru
• kousek celé skořice
• oprané jeřabiny – množství – tak aby byly potopené v nálevu

Vodu dáme do hrnce, přidáme cukr a skořici a zahříváme, dokud se cukr nerozpustí. Mělo by to přejít varem. Pak se k tomu přidají oprané jeřabiny bez stopek a ještě se to jednou prohřeje tak, aby to přešlo varem. Po té se jeřabiny i s nálevem plní do sklenic. Je to výborné!