Proč je jablko zdravé a recept na jablečný ocet

Jablka jsou naším nejrozšířenějším ovocem, mají v našich zeměpisných šířkách velmi dlouhou historii, patří tedy mezi nejstarší původní ovoce v naší oblasti. V tomto článku si uvedeme, proč je dobré sníst alespoň jedno jablko denně, proč je dobré jíst nejen slupku ale také jadřinec! Pak se naučíte recept na jablečný ocet a dozvíte se, jaké blahodárné účinky má na náš organismus.

Jaké látky jablka obsahují?

Jablka jsou nejen pochoutkou, ale také lékem, který máme k dispozici téměř po celý rok. Obsahují více než třicet různých minerálních látek a stopových prvků. Jsou významným zdrojem draslíku, z dalších minerálů pak obsahují především hořčík, vápník, železo, ze stopových prvků měď, chróm, mangan, selen, zinek, stříbro a fluór. Toto ovoce je bohaté i na vitamin C, ale jeho množství po delším skladování klesá. Také obsahuje vitamín K2, který podporuje správné ukládání vápníku do kostí.

Měli bychom tedy sníst alespoň jedno jablko denně. Ideálně i se slupkou a jadřincem.

Jablko má nejvíce vitamínů právě ve slupce, tak pokud i přes to potřebujete kvůli dalšímu zpracování jablko oloupané, slupky snězte. Ve slupce jablek se nachází flavonoid s názvem quercetin, který pomáhá regulovat fungování imunitního systému a zmírňuje zánět. Díky tomu quercetin účinně působí v prevenci astmatu a alergických reakcí.

A co ten jadřinec?

Pokud je jadřinec zdravý – to znamená, že nemá žádné černání nebo plíseň, tak jej sníme i s těmi jadýrky. Jadýrka obsahují podobně jako mandle nebo jádra z meruněk látku zvaný amygdalin, (je označována také jako B17 – ale odborníci se přou, zda se amygdalin zařazuje mezi vitamíny). Tento amygdalin působí právě proti rakovině.

Samozřejmě to není nabádání k tomu, abyste se ládovali jadýrky z jablek nebo i z meruněk. Nadbytečná konzumace totiž zase může škodit. Tím, že pozřeme jadýrka jablek a ještě je rozkoušeme, tak se uvnitř trávicího traktu změní na kyanid, který má v tomto množství bránit vzniku rakoviny.

Pokud dáme přednost jablku z bio-zemědělství nebo nejlépe z vlastní zahrady, kde chemicky neošetřujeme, je vysoce pravděpodobné, že jablka (i další ovoce) budou obsahovat SALVESTROLY. Jsou to ochranné látky, které mají zrovna ty rostliny, které se musí přirozeně bránit proti škůdcům, chorobám a povětrnostním vlivům. Salvestroly se také hojně vyskytují i v divokých bylinkách.

Rostliny, které jsou chemicky ošetřované, tyto látky téměř nemají. Takže například jablko se zhojeným „stroupkem“ je hodnotnější než jiné, perfektně vypadající. Jenomže takové jablko je v obchodním řetězci „nežádoucí“.

Salvestroly působí také proti rakovině – více detailněji to píšu v článku – Je dnešní ovoce a zelenina tak zdravá?

Jak vlastně jablko působí na naše zdraví?

• pomáhá při průjmu i zácpě – díky obsažené vláknině potlačuje průjmy a podporuje pravidelné vyprazdňování
• při nachlazení – jablko dobře působí na průdušky, šťáva z jablek ředí hleny
• pomáhá udržovat dobré hodnoty cholesterolu
• při dně, kdy se kyselina močová usazuje v kloubech
• potlačuje nadbytečné zadržování vody v těle

Jablečný ocet a zdraví

Jablečný ocet kromě kyseliny octové obsahuje enzymy, stopová množství dalších kyselin, ale také v sobě ukrývá řadu vitamínů a důležitých minerálů. A právě tyto látky mají pozitivní účinky na lidské zdraví. Má antibakteriální účinky, působí jako antibiotikum, které efektivně ničí bakterie v těle, a posiluje imunitu.

Na základě několika klinických studií provedených na zvířatech i lidech, bylo prokázáno, že právě kyselina octová a jablečný ocet mohou pomoci při hubnutí, spalování tuků v oblasti břicha i jiných problémových partií. Je to tím, že jablečný ocet potlačuje chuť k jídlu a zrychluje metabolismus, působí příznivě na střevní mikroflóru.

Jablečný ocet obsahuje vitaminy skupiny B (B1, B2, B6), niacin (jehož deriváty hrají klíčovou roli v energetickém metabolismu buňky), biotin (ten má pozitivní vliv na kvalitu vlasů, nehtů a pleti) a v neposlední řadě vitamin C, draslík, železo, fosfor a vápník. Jablečný ocet obsahuje kyselinu maleinovou, která je přírodní organickou součástí jablek.

Kyselina maleinová podporuje srážlivost krve, příznivě ovlivňuje menstruaci, přispívá ke zdraví cév a k tvorbě červených krvinek.

Další velkou předností jablečného octa je jeho neobyčejně vysoký obsah draslíku. Draslík je prvek potřebný pro správnou činnost srdce, k tvorbě a ukládání krve a k dosažení klidu a tělesné rovnováhy.

Výroba jablečného octa a použití

Nejčastěji jablečný ocet používám jako zálivku na saláty a taky mi slouží při výrobě pleťových vod. Jablečný ocet má totiž blahodárné účinky na pokožku – působí proti akné, krásně pokožku čistí a dokonce působí proti lupům – je potřeba jej zředit před oplachem vlasů nejdříve vodou.

Výroba jablečného octa je velmi jednoduchá. Použijeme jen jablka a vodu.

Jablka omyjte a i s jádřinci a slupkou, prostě celé, nahrubo nastrouhejte. Pokud máte svá jablka, omývat je ani nemusíte, stačí jen otřít hadříkem – neodstraníte tím tolik mikroorganismy žijící na povrchu slupky, které způsobují lepší průběh kvašení.

Umístěte je do čisté sklenice od okurek a zalijte studenou převařenou vodu tak, aby všechna postrouhana jablka byla pod hladinou a nic netrčelo ven. Hladina vody by měla být tak do 3/4 výšky sklenice, aby pak při kvašení nepřetekla.

Na hrdlo láhve připevněte gumičkou či motouzem papír nebo ubrousek, aby dovnitř nepadaly nečistoty, ale mohl tam vzduch. Sklenici dejte na teplé a světlé místo, ale rozhodně ne na přímé slunce. Obsah začne kvasit, zvětší objem, zjistíte to podle toho, že se tvoří bublinky. Každý den to promícháte.

Dokud se tvoří bublinky, kvašení není u konce – trvá cca týden až 10 dní. Pak uložte sklenici do tmavé místnosti (sklep, spíž) a nechte zhruba tři týdny dozrávat a pak přeceďte.

Výsledek nemusí být čirý, časem si kal sedne a pak můžete ocet později stočit ještě jednou. Ale usazeniny nejsou na škodu, není to tedy nutné.

Během kvašení se může na povrchu vytvořit trošku tenkého bílého povlaku. Není to plíseň, ale přirozený proces kvašení.

Pleťová voda s jablečným octem

Je to opět velmi jednoduché – uděláme si nálev z bylinek, ze kterých chceme tu pleťovou vodu mít. V mém případě jsem si udělala nálev z květů topolovky růžové a měsíčku, protože topolovka působí proti rozšířeným žilkám a květ měsíčku proti pigmentacím na pleti a má hojivé antiseptické účinky.

Nálev jsem nechala odstát až do zchladnutí. Po té jsem jej přecedila a přidala k němu jablečný ocet. Poměr je 9 dílů nálevu a 1 díl jablečného octa. Dělám si vždy maximálně 200 ml nádobky (po jiné pleťové vodě).

Používáme ji na klasicky na dočištění pleti vždy ráno a večer. Vy si můžete udělat pleťovou vodu podle svých představ.